Zobrazují se příspěvky se štítkemPeklo. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPeklo. Zobrazit všechny příspěvky

7.1.19

Co sa 2018 - Aktualizace!

Zduř HOUBaři,

po několikaleté odmlce sem sa rozhodl, že mě to předsedovo shrnutí na valné hromadě Sokola UB "Letos zme zase hovno vylézli." už nebaví. Navzdory tomu, že on to tam pronese zase, protože on to asi jinak neumí (ale Masi, já su rád, že si náš předseda a lepšího by sme mět ani nemohli) rozhodl sem sa sepsat to, co je dostupné anebo to, o čem vím, a co stojí za řeč ohledně lezení HOUBařů za jír 2018. Letos jsem nelezl žádné velké stěny a velké kopečky sem nelezl nikdy, takže o těch to tu bude muset rozepsat někdo jiný. Byl sem ale téměř měsíc ve sladké Francii (s krátkou zastávkou v Arcu) a byla to zábava. Takže letos jenom o těch sportovkách. Bouldry taky vynechám, i když v Loučovicích sem byl, ale stálo to za starou bačkoru. A stejně si myslím, že v bouldrech jsme letos hovno vylézli :-)

Jenys Sedlačík se z kraje jara nechal vybičovat svým kámošem Mrndou k několika návštěvám ne příliš oblíbených míst v Krase Moravském. Výsledkem bylo Salve Walley 9- na druhý pokus. Devětmínus už není úplně cesta, kterou dáte s prstem v nose enom za to, že sa na tréninky chodíte dívat na ostatní a vést na jejich účet blbé kecy. To už chce trochu skutečného tréninku a pohybu ve skalách. O zvedání pořádných závaží ani nemluvím.

Vlevo Řízek, vpravo Jenys ve vrcholné formě!
Nejvíc teho letos předvedl zarputilý vegetarián Řízek (Martin Řezníček). Při našem letním putování po Itálii a Francii vylezl spoustu krásných a těžkých cest. V Arcu dal Super Atico 9+ druhým pokusem. V Orpierre bojoval s Game Over 8a. Kvůli chladnu jsme vstávali v šest ráno a utěkali nahoru do kopca, aby si poslední možný den mohl Řízek zakřičet radostí po tom, co cvakl slaňák. Kromě toho dal na tomto zájezdě několik 7b OS nebo flash, přidal 3 7b+ PP a v St. Legeru i dlooouuuhatánské 7c Les Clowns. Myslím, že slušné. Navíc sem ho potkal před 14 dňama na Hudy v Brně a pokud bude trénovat tak, jak trénuje, tak by to na jaro mohlo zase začít padat. Motivaci myslím má. Alespoň v tom Brně sem ju viděl.
Aktualizace: Z prosincového výjezdu do Španěl si Říza přivezl další sadu pěkných přelezů z oblasti Jaén. Mezi nejhodnotnější patří Apura Tu Tiempo 7c+, El Verdugo 8a a Freddy 8a. Říza jede a ta motivace bude asi s velkým M!

Řízek v totálně odporném nástupovém boulderu do Fuega 8a+, Arco, Massone
Letošní jaro bylo příznivé aj pro mňa. V květnu jsem v zápalu boje dvakrát navštívil Divé veže, což je taková lokální, ale jinak moc krásná oblast mezi Píšťanama a Novým Mestem, která je asi 45 minut chůze od auta pod zříceninou hradu Tematín. V nejsportovnější části této oblasti se mně podařilo dát PP cestu Masáčik 9-. Na Osvětimankách jsem si asi po dvaceti letech odvěsil pytel z legendárního Znovuzrození 8+/9- a konečně v létě ve Francii jsem utrápil Soft Connerie 7b na PP.

Jezdit lozit do Provance určitě stojí minimálně za ta krásná levandulová pole!
Počet členů oddílu bohulibě roste, výkonost, jak se zdá zas tak ne. Já o dalších slušných přelezech nevím. Kdo ví, ať to přizná a dopíše. Jediné, co za ty roky vím, je, že je třeba hodně trénovat a hodně lézt venku. Nejsem nějaký nacvičovací typ. Mám raději onsajty, ale když se mi cesta líbí, umím se do ní zakousnout. A mám rád aj ty velké stěny. Takové ty cesty, kdy to už trochu lechtá kolem žaludku, kdy nastupujete dvě hodiny do kopce a sestupujete možná i hodinu déle a mezi tým lezete celý den. Ale ne vždy je na takové lezení parťák nebo čas. Chtělo by to zase takový ten velké oddílový zájezd jako byl Badil nebo Čimy. Marmolada volá!

Já v jakémsi 7b+ v Ceuse.
Pevně věřím, že nastupující nová generace dokáže (a počítám k ní stále ještě i Řízka) zvednout laťku, a že ten příští rok bude ještě úspěšnější. K tomu nám dopomáhej oneň!

teaČR

11.12.17

Zlaté prase 2017

Zdarec fšeci!

Jako tradičně si vás dovoluju pozvat na akci Zlaté prase, která se opět uskuteční na štědrý den. Čtyryadvacátého praseinca si zabalte do batohu slifku, špeky, cukroví  a vercajk na zimní výstup na Kozla (hlavně péřofku). Sejdeme se pod skalou mezi 11 a 14 hodinou, necháme se vyudit kouřem a dá-li podmínka, zdoláme Kozla Rohovkou. Věřím, že se všichni těšíte i na společné fotografování.

Pokud by náhodou měl někdo strach, že kvůli tomuto zvěrstvu neuvidí večer zlaté prasátko, věřte, že každoročně pobíhá pod Kozlem a v jeho blízkém okolí prasátek haba kuk!

Ščastné a pekelné!!!

Až na věky oheň!

2.1.17

Štepánský VERTIKON

Jak sem si v půli prosince předsevzal, pustil jsem se do závodění na staré kolena. Hned po žranicové smršti kolem vánoc jsem vyrazil do Zlína na tradiční Štepánský závod 4 ALL. Eště než to začalo, tak jsem si ověřil, že kategorii 40+ skutečně nevyhlašují. Ovšem mají tu kategorii pohodářů. Ta se vyhlašuje tak, že po sečtení všech výsledků se v půlce startovního pole udělá čára a ten, kdo je pod tou čárou první, vyhrál hobíky. Vyhlašovali 3 nejlepší hobíky. Já jsem tu ovšem byl hlavně kvůli šestému místu. Nic jiného mě nezajímalo! Pro jistotu, kdyby to náhodou nemělo vyjít, jsem si pohlídal, abych měl startovní číslo 6.
Startovní číslo 6!

Závodní adrenalin jsem vypustil už při rozlézání. Byl jsem na startu včas, možná i předčasně. A pak někdo vystřelil z pistole nebo to taky mohlo být zapraskání v repráku a šlo se na to. Bylo nachystáno 30 cest na obtížnost a 10 boulderů. Víceméně to šlo od jedničky ke stále těžším. Přelezl jsem si pár cest s lanem - tak abych měl alespoň nějaký bodík a šel jsem zkusit bouldříky. Do šestky to šlo v poho, sedmička byla skokanská lahůdka. Skákalo se ovšem po nohách. A já to na šestašedesátý pokus skočil a dolezl! 
Po obřích strukturách jenom nohama - lahůdka!
V osmičce se skákalo po rukách a to sem neskočil. A devítka s desítkou pro mě byly v momentální formě anrýl. Zkusil jsem i sedumplusku největším převisem a kupodivu pustila i ta. Nakonec jsem nasbíral za 3 nejtěžší cesty a 3 nejtěžší bouldry 423 bodů. A to je přesně číslo mojeho baráku - su fakt borec a s číslama umím kouzlit! To se potvrdilo při vyhlašování, kdy jsem z výsledkovky vyčetl, že su tentokrát od konca skutečně šestý! Splněný sen!
Hezký boulder číslo 2 jsem lezl ve sněhové vánici!
Před finále ještě proběhly doplňkové soutěže. Já už sem byl ale jetý jak starý pionýr, tak jsem se jenom apaticky díval, jak probíhá lezecká štafeta a pak souboj v páce. Někteří borci se tak před finále pěkně utavili. Finále bylo supr. Holky lezli jak o dušu dlouhou cestou na sloupu. Asi v jedné třetině to zhoustlo a tam vypadlo několik holek na pár chytech. Pak ale přišly ty nejlepší a ty šly až do topu. Kluci to měli docela drsné hned od začátku. Jako poslední šel na stěnu Konečník a smrkl to, jak kdyby to tam ani nebylo. Ale musím říct, že ten borec, co šel před ním, lezl taky parádně a taky dal top.
Bylo to zábavné a bylo to únavné a já byl šestý a mohl sem jet dom spokojený. Škoda, že nás nebylo víc - musel jsem si dělat celou dobu srandu jenom sám ze sebe a to nebylo ono. Tak příště pojeďte taky, ať jim v tom Zlíně možeme zatopit tím naším věčným ohněm!
Hellelůja!!!

31.1.16

SLOVÁCKÉ OUPN 2016

SLOVÁCKÉ OUPN 2016

sobota 30. ledna 2016, Sokolovna UB

RANKING ČHS

Šampiónem Slovácka pro rok 2016 se ve strhujícím finále stali Vráblíková Gabriela a Jakub Konečný!!!

Výsledky:

MUŽI:
1. Jakub Konečný
2. Štefan Bednár
3. Tomáš Plevko 
kompletní výsledky ke stažení: http://ulozto.cz/xUH6WXJt/vysledky16m-xls

ŽENY:
1. Gabriela Vráblíková
2. Veronika Šimková
3 . Lenka Slezáková
kompletní výsledky ke stažení: http://ulozto.cz/x9z7tdJA/vysledky16z-xls

 


Foto by Jakub Viktora zde: https://copy.com/XDcRZPL4LlPcyBkW
Foto by Matty: http://matty-lezeni.rajce.idnes.cz/Slovacke_oupn_30.1.2016 
Videjo by Matty: https://youtu.be/TbRigr-80Tc
Videjo by Matty o tom, jak se závod líbil: https://youtu.be/i03oH9yTcQE
Článek na Lezci: http://www.lezec.cz/clanek.php?key=12692&nazev=slovacke_oupn_2016
Reportáž ze závodu v TV Slovácko: https://youtu.be/wMUSgHiAl6k?t=800
 


Special thanx to: HOUB team a Luba Polišenský

Akci podporují:

Zlínský kraj, Město Uherský Brod, Sokol UB, Horolezecký Oddíl Uherský Brod (HOUB), Wolfpack, Bufo, Yate, Singing Rock, Faramugo, Supronet, Vertikon, Beal, Chimpanzee, Amuerte, Barvy-Laky R. Večeřa UB, Tatoo Cube, KS mobil

 

12.1.16

Lezec roku 2015 HOUBu a Best UFF 2015

Vyhlášení ankety Lezec roku 2015 HOUBu

Dr. Karabina volá o pomoc při hledání Lezce roku 2015 HOUBu. Předseda sice tvrdí, že nikdo nic neleze, ale ono to tak úplně není pravda - jen o tom nikdo nepíše. Hlasujte do ankety i letos a vyberte ty, kteří jsou podle Vás nejlepší. Nerozhodují absolutní čísla - rozhodujete VY!

Svoje hlasy posílejte na adresu bretal@seznam.cz ve formátu: 1. místo jméno, 2. místo jméno, 3. místo jméno do pátku před plesem (pokud teda není ples v pátek).

Na HOUBu se v dohledné době (snad) ukáže nějaké souhrnné info za rok 2015 s vypíchnutím toho nejlepčího, co jsme kde spáchali. Pokud máte nějaké svoje hodnotné přelezy, pište mi do teho mailu. Práskněte na sebe šecko!

Díky za doktora Karabinu.
 

Best UFF 2015

Abyste to při vybírání Vašich favoritů a favoritek do Lezce roku neměli těžké, pokusil jsem se sesumírovat mně dostupné informace ozajímavých akcích a přelezech v našem oddíle za rok 2015.
Hory
Hory jsou dlouhodobě naší slabinou. K nejzajímavějším výstupům tak patří především zimní výstupy v Tatrách případně nějaké dobívání alpských velikánů. Nejinak tomu bylo i v roce 2015, který zakončili Masi a Zbyňa Sušil doprovázeni horským vůdcem Pavlem Urbánkem (HOUH) průstupem severních Javoráků (VT) Komínem návratů. O něco méně zajímavé byly letní oddílové TA3, kde lze mezi nejhodnotnější výstupy zařadit cesty Eštog-Janiga 6+ (Volovka, Zbyňa Sušil a Luďa) a Dieškova cesta na Ostrvu 7- (Zbyňa Sušil a Masi). Již v  únoru proběhl první zimní zájezd do Tater, kde byl nejhodnotnější průstup cestou Stiepanskych 4- na Německý žebřík (Zbyňa Sušil, Honza Lekeš, Krťa).

Sportovky s lanem
Pokud bychom hledali nejvyšší obtížnost, musíme se poklonit před Ondrou Nevělíkem a jeho PP průstupem cestou Sanjski par 8c+ v Mišja Peči nedaleko slovinského Ospu. Cestu na úrovni 11-/11 u nás v oddíle zatím nikdo nikdy nedal a asi si ještě hodně dlouho počkáme na překonání této úrovně. (I když ondra mi psal, že má po letech lezení konečně tréninkový plán, tak možná, že nakonec nebudeme čekat tak dlouho.)
Za Ondrou je pak velké vakuum. Ze zbytku světa na tom byl loni nejlépe Jenys Sedlačík, který přelez 2x 9+ (Ztopořený král, Krátká křeč, MK), 3x 9- (Dotek medůzy, MK, Greenboys na Břestku a Duell, FJ) a k tomu ještě 2x 8+/9-. Dobré výkony předvedl i Martin Řízek Řezníček, který dokázal lusknout 2x 9 (Epita a Sloní pilíř, MK), 1x 9-/9 (Nekouše, Budačina) a 1x 9- (Věčně bez peněz, MK) a k tomu přidal 1x 8 OS a 4x 8+/9- PP. Další z těch, kdo nahlédli do francouzského stupně 7b a výše byli Břeťa teaČR Lebloch (1x 9- v Turecku a 1x 8+/9- v Arcu a k tomu 1x 8+ OS a 7x 8 OS). Svou univerzálnost potvrdil i Zbyňa Sušil - u něj vím minimálně o jednom 7b+ (Duell, FJ).

Bouldering
Ve válení se na madračce proložené sem tam pokusem o odlepení prdele od země opět jasně dominoval Ondra Nevělík. Jeho nejtěžším kouskem bylo 8B+ (to už je fakt téměř worlclass) Mehr als die Summe der einzelnen Teile, Königshöhle, Rakousko, ke kterému přidal ještě 4 kousky za 8B (Temná hmota, Sněžník, Riverbed, Deepthrouath, oba MW a Sviní mor, MK).
A pak zase dlouho nic. Až konečně Řízek. Nejspíš se v bouldrech našel a to je moc dobře, protože má obrovský potenciál. Na to, že se letos vlastně rozjížděl, tak má slušnou sbírku poměrně těžkých problémů: 1x 7B+ (Odysea, Velá) 5x 7B, 1x 7A+ a k tomu ještě 12x 7A. V těsném závěsu za ním je Jenys s 3x 7B a 4x 7A. 2x si na 7A v roce 2015 ještě šáhl i teaČR. Nejspíše dal 7A i Zbyňa Sušil, ale nevím co a kde (snad doplní).

Závody
Nebudu to tady dělit a indór a autdór. Závod je závod. Na Hnědákovi to HOUBaři zase pokosili: Zbyňa s Jenysem si vyjeli první místo absolutně, Macek Leblochová s Fialicí (nevím, co je za oddíl) první mezi ženskýma (abs. 5.). Na Moravských kejklích nejlépe zabodovali naše děcka - Mates Lebloch byl 4. a Filip Lebloch 3. Zazářila tam i Macek, která byla 2. v ženách a vyhrála losovačku o lezečky. Na Kejklích byli i Jenys, Zbyňa a teaČR, ale dohledat celkové výsledky tohoto závodu je asi nemožné. No, a pak je tu OUPN 2015 - nejlépe z Brodu zalezl Ondra Nevělík, který ve finále předlezl i Štygiho a vyhrál. O účastech na dalších závodech nevím. Řízek byl na OUPNu 9. a v Polici 19., což mu nakonec vyneslo celkové 29. místo v rankingu ČHS. Jenys bral na OUPNu 6. místo.

Nepopírám, že pro někoho může být sedmička to, co pro jiného 9+, ale tento článek není o zážitku, ale o tom, co jsme v roce 2015 nejzajímavějšího spáchali. Věřím, že k tomu tak přistoupíte a případně doplníte chybějící přelezy a výkony. Ale hlavně hlasujte do Lezca roku.

Hodně zdaru a pevné prsty do roku 2016 přeje

Břeťa teaČR Lebloch

24.11.15

Slovácké OUPN po patnácté!!!!!! (14. ročník) :-)

Dýr frends!

A myslím tím aj ty, kteří mě v životě neviděli lézt nebo mě vůbec neviděli a patří do oddílu HOUB Sokol UB - ne nejsem legenda z bajek, jsem skutečný, drzý, vulgární a rok napřed! :-) :-) :-)

30. 1. 2016 spolu zúčtujeme už po patnácté při 14. ročníku jedinečné punkové akce nesoucí název Slovácké OUPN, která se pyšní tím, že se jedná o nejlepší závod v lezení na obtížnost na celém Slovácku.

Co můžete čekat?

Spousty práce PŘECI!

v nedělu týden před závodem se musí shodit chyty (zaškrtni si v kalendáři 24. 1. 2016 a začni nabíjet akučku nebo si aspoň kup imbus a ocelák na čištění chytů) - je třeba dopravit na stěnu přepravky a bude třeba lešení (Honza Lekeš?) a Radůz

od středy nastupuje Luba se svojí dotahovačkou a začne na stěnu posílat závodní cesty - pokud bude kdokoli, kdo mu může pomoct, bude to super

největší finiše budou v pátek 29. 1. (taky si zaškrtni) - je třeba vše vyladit, nachystat, nanosit stoly, židle, pouklízet, anténu na net (David Ryšavý​ - zajistíš?), ....

sobota 30. 1. - tučným červeným napsat do kalendářa OUPN!!!!!! (ano, se šesti vykřičníkama) - v perfektní formě, totálně zničení z příprav nastupují ub sokolíci alias houbaři k závody v hojném počtu, při tom stíhají posouvat lešení, jistit, chválit ředitela, jak se mu to zase fšecko povedlo, atd.

sobota večír po závodě - klasická afterparty se fším všudy, jak má byt! těšte se

neděla 31. 1. - nejhorší den v roce - nahazovaní chytů, úklid toho všeho bordelu a další veselosti - účast na této fázi je extrémně důležitá - vězte, že tady se zjistí, kdo má vytrvalost :-)

PŘEDEM DÍKY!

Břeťa teaČR Lebloch​

9.12.14

Golden PIG (zlaté prase)

Milí HOUBaři,

opět po roce si vás dovoluji šecky pozvat na opékání špeků pod Kozlem a to na štědrý den dopoledne - tedy na dobu, kdy je lepší nezavazet s děckama doma u plotny a rači utéct do lesa než schytat jednu neusmaženou kapří filetou v horším případě mokrým hadrem (v této větě zcela určitě schází několik čárek, ale zkoušku ze syntaxe ještě nemám, takže - stejně byste to nepoznali).



Přijďte tedy na Kozlíka 24. 12. 2014 v čase mezi 11. a 12. hodinou, opečme si špečíčky (nebo neco iného), připijme slivovičkou na zdraví, popřejme si klidné svátky (drsňáci se možná i pokusí dosáhnout vrcholu) a pak hybaj dom na žranicu a trhat balící papíry z dárků. A nezapomeňte, že i na štědrovečerním stole by měl plát náš věčný oheň.


5.9.14

Řízek



Řízek je plátek masa, který je změkčen naklepáním paličkou (případně uválen válečkem apod.), jakož i název pokrmu z tohoto masa připraveného. Jako pokrm může být obalený v trojobalu nebo bez obalu, tzv. přírodní řízek. Nejčastěji se používá maso vepřové nebo kuřecí, někdy i telecí. Recept na český vepřový řízek původně vznikl za dob Rakouska-Uherska z rakouského receptu na vídeňský řízek. (Wikipedie)

Kuřecí řízek (foto Google)

Musíte však uznat, že s tímhle řízkem jsme rozhovor udělat nemohli. Takoví mágové, jako ti, kteří jsou schopni zaznamenat rozhovor dvou šutrů a ještě je neodvezli do kromclu, tak takoví mágové fakt nejsme. V našem případě jde o Martina Řízka Řezníčka – člena HOUBu, který se v krátké době vyšvihl do klubu 7b. A to i přesto, že ty osummínusky na onsajt mu pořád nějak nejdou. Dle mého naprosto subjektivního pohledu, se Řízek stal svými přelezy v tomto roce jedním z vážných kandidátů na Lezca roku HOUBu 2014.

Níže uvedený rozhovor vznikl na zájezdu do Jury (v průběhu celého zájezdu - takže v několika dnech), kde Řezňa mimo jiné dvě 7b+ celkem suše dal.

TeaČR (T): Proč začals lozit?
Řízek (Ř): Tož proč? Impulz byl na vysoké škole. Prostě sem to chtěl zkusit.
Macek (M): Proč nezustals u karate?
Ř: Myslíš u juda?
M: No.
Ř: Mě to nenaplňovalo.
M (žalovným tónem): On se učí anglicky!
T: Víš co je to kvikdró?
Ř: Rychlá malba?
T: Řízku, doplň si nejdřív základní lezecké slovíčka. Tu gramatiku si nech na potom.
Kvikdró (foto Google)
T: Co tě motivuje při lezení?
Ř: Vylézt nějaké pěkné čísla a příprava na závody.
M: Žes jich letos absolvoval.
Ř: Dva. TŘI!
Řízek na ČP ve Zlíně 18. 5. 2013 (foto www.michalrozek.cz)
T: Takže ide o body na Lezcovi.
Ř: Body neřeším.
T: Tak to si v liši.
T: Motivují tě výkony ostatních?
Ř: No určitě. Hlavně v okolí.
M: Máš nějaký vzor?
Ř: … (ty tři tečky jsou asi dlouhý nádech, do kterého vystartovala Macek s následující větou)
M (mluví jasně k Řízkovi): Dáš si Zuzanku?
T: Já bych si dal klidně aj Zuzanku.
Ř: Zuzanku nechcu.
T – nechápavý výraz
Zuzanky ve slevě - kdo by odolal? Jedině Řízek! (foto Google)

Ř: Vzor… No, každý, kdo leze krásně.
T: Co je víc OS nebo RP?
Ř: Určitě onsajt. Protože to je úplně jiný styl lezení.
T: A OS nebo smrt?
Ř: Jedině onsajt. Smrt až někdy pozděj.
T: Jaké máš teda cíle v tom lezení?
Ř: No nějaké vysoké číslo. Aspoň 8c+.
M: V jakém horizontu?
Ř (naprosto suveréně – věřím mu každé písmenko): Do dvou let.
M (taky naprosto suveréně a taky jí to žeru): Máš co dělat.
Ř (už méně suveréně): To jo.
M – mele nejaké moudra
T: Nemluv tak rychlo, nestíhám to psat!
Ř: Je to v hlavě.
M: Není to v hlavě.
T: Máš v <->?
Ř: Já neumím přečíst tu cestu.
T: Mluvíš o lezení na stěně?
Ř: Všude. Já lezu krátce a beru moudra od všech.
T: No a letos chceš vylézt co?
Ř: Aspoň 9+.
M: A už máš vybrané?
Ř: V Krase mám.
T: A co ti podle tebe nejvíc chybí?
Ř: Partner.
T: Partnerka ti nestačí? Ty bys rád švédskou trojku?
Ř: Ano, partnerka mně stačí, ale neumí …
T (skáče Ř do řeči): Robit fajku?
Ř: S dlouhým kouřem.
T: Tak proč se na nekoho nenapichneš?
(Pokud má některý z čtenářů pocit, že už dávno není tento rozhovor o lezení, tak se plete!)
Ř: To není tak jednoduché.
T: Jak teda trénuješ na to 8c+?
Ř: Pokus-omyl. Dycky něco zkusím a když pak něco vylezu, tak je to dobré.
M: Musíš se zlepšit tak, abys to mohl dělat profesionálně.
Ř – úsměv
Řízek drtí v Schon Wetter 9-, Frankenjura (foto Macek)
Filip (zčistajasna vstupuje do rozhovoru - dále F): Řízku, jak si možů bagři nasazovat různé nástavce?
Ř: To je jednoduché – prostě to nasadí.
Bagr (foto Google)
T: A co hory?
Ř: Jako lezení? V horách? To mě moc netankuje (asi – poslední slovo jsem sám po sobě nemohl přečíst).
F (prohrabuje se Řízkovi v bedně s jídlem): Řízku, Řízku, co máš v bedně?
Ř: Dvě čokolády.
F (naprosto nekompromisně oznamuje): Ty si dáme.
Ř: Proteiňák a Luhačovský perník.
T: Optám sa něco pro fanynky. Míry, váhy, obvod bicáku, stav?
Ř: Míry dobré, váhy přijatelné, bicák tak akorát.
T: A stav?
Ř: Studující, schopen všeho.
F: Řízku, co je to sluneční energie?
Ř: Tok fotonů, blá, blá, blá (kecá půl hodiny s T o světle, teorii relativity a E=mc2)

T: Kolik uděláš shybů na jedné ruce?
Ř: Ani jeden
F: Kdy si to dáme?
M: Kdy si dáme ty sušenky?
T: Co si myslíš o sikování?
Ř: Takže sikování. V určité míře ano – třeba aby byla zachovaná ta cesta, ale jinak ne.
T: A co si myslíš o zákazu mágnézia na písku?
Ř: Nejsem proti magnéziu na písku. Ale zase když si turista a máš se dívat na ty fleky…
T: A bouldering? Máš ambice?
Ř: Já? Ambice? Na bouldru ty čísla neřeším – když je to pěkný bouldr, tak si ho vylezu.
M: Jak dlouho vlastně lezeš?
Ř: Druhá sezóna.
T: To říkáš už tři roky.
M: Takže hodláš vydržet u lezení?
Ř: Jo.
M: Jak dlouho?
Ř: To se nedá říct. A ne, nemám obřízku.
M: A jaký to má vliv na lezení???
M: Takže za 10 let do Jury s rodinkou?
Ř: Hmmm, to je možné.
T: Kolik ti je?
M: 23.
T: Tebe sem se neptal a furt si neubírej.
Ř (kývá hlavou): Ale sedím vzadu s klukama.
T: A co je tvoje největší lezecká slabina?
Ř: Čas.
T: Jakože lezeš pomalu?
Ř: Jakože na to nemám čas.
T: Týýý, Řízku, a jíš vůbec řízky?
Ř: Řízky nejím, nejsu kanibal.
Ale k buchtičce s kafíčkem se nechá zlákat snadno (foto Macek)

18.1.14

Horolezecký bál

Vážení přátelé drsného lezení a svižného cimbálu, přátelé a kamarádi uherskobrodských horolezců, vězte, že 

15. 2. se uskuteční již
22. horolzecký bál



lístky jsou k zakoupení u Martina Řízka Řezníčka za 250,-

13.1.14

BEST uff 2013

AKTUALIZACE:
 

Pokud jsem loni psal, že lezeme zase rychleji, výš, těžší věci a takové ty bláboly, tak se obávám, že letos, letos to bude horší. Ne že by se nikdo nezlepšil. Třeba známá dvojka Bob s Tomem nebo Linda, ale v těch absolutních číslech rok 2013 za tím předchozím přece jen trochu zaostává.
Michal Rožek MČR Zlín Vertikon (foto Radmil Schneider)
V závodním lezení byl opět nejúspěšnější Michal Rožek, který skončil celkově 3. v ČP s lanem. Michal měl trochu smůlu, že při MČR ve Zlíně byl po nachlazení, což ho tam odsunulo až na 6. Místo. Michal se také zúčastnil ME v Chamonix, kde si vylezl 46. místo. Ondra Nevělík se v jeho disciplíně (bouldering) zúčastnil pouze jednoho pohárového závodu (Slaný), kde skončil 4. což v celkovém součtu stačilo na 20. místo v boulderingovém ČP. Na legendárním Mejcupu v Brně, který bývá tradičně velmi dobře obsazeným a snad i konkurenčně nejobtížnějším závodem roku se ale dostal na bednu, když získal 3. místo. Na MČR v obtížnosti byl Ondra 9. Závodní potenciál má i Martin Řezníček, ale to bys prostě musel Řízku na ty závody jezdit a lozit i hodně s lanem a venku. Čistý trénink asi nestačí.
Ondra Nevělík ve finále Mejcupu 2013 (foto FBarchiv Ondry Nevělíka)
V těch neoficiálních závodech jsme na tom byli tradičně dobře. Po roce jsme opět ovládli (možná posledního) Chřibského Hnědáka, když dvojice Lebloch – Řezníček dokázala v novém rekordu závodu atakovat sedmiset bodovou hranici. Sám za sebe musím říct, že tato forma Hnědáka pro mě byla tou nejdrsnější, jakou jsem kdy jel. Jenys s Polehničem byli druzí a Masik s Honzou Lekešem třetí. Naši nadvládu nad celým startovním polem v tomto závodě potvrdila i jediná ženská dvojice Macek – Fialice, která ve společné kategorii smíšených a ženských dvojic skončila druhá (mezi ženami první).
teaČR a Řízek - vítězové Chřibského Hnědáka 2013, držitelé světového rekordu :-)
Sportovní lezení na skalách letos přineslo jen ojedinělé a dílčí úspěchy. Nejtěžší cestu vylezl Ondra Nevělík, který dal ve slovinském Ospu Karies 8b (10) a v MK Nemaj boj 8b/b+. Je to jistě úspěch, ale sám Ondra chtěl trochu víc. No a pak dlouho, dlouho nic až Stromlinie 9 OS a Saftfeld 7b+ Flash (obe cesty jsou v německé Frankenjuře) od Michala Rožka. A dále Jenysovi 2 devítky na PP a 2x 7b (8+/9-) na Flash. Učitel dal 1 devinu (Stanica, Alternatívna stěna) a několik 7b+ a b PP a 1x 7a+ OS, Zbyněk Sušil si přivezl z Ospu Hobit 7c (9) a Figa 7b+ (9-). O dalších zajímavých přelezech nad 7b nevím.
Jenys Sedlačík Flash Narobe Svet 7b, Kotečnik, Slovinsko
Bouldering stál letos taky celkem za prd. Macek s učitelem to flákali, takže nic velkého nepřelezli – i když na lopatě bylo věcí. Musejí počkat do dalšího roku. Možná, že něco zajímavého ulovil Zbyšek, ale nepochlubil se. Markéta dala na Boru boulder Nepovolaným vstup zakázán, který byl původně autorem ohodnocen za 7C, ale následně shozen (i autorem) na 7A. Každopádně 7A už je taky docela bouldr, kde musíte zabrat. Bohužel Markét si dycky vybere nějaký boulder, který pak všichni zpochybňují - je o škoda. Nejlepším bouldristou tak byl jednoznačně reprezentant Ondřej Něvělík: H5N1 8A+ a Patička ledovce 8A+ a k tomu další tři kousky za 8A – to je prostě bouldrové inferno!
Bouldering v MagicWoodu, Švýcarsko
Skalní lezení horského charakteru (nebo jak to nazvat – ono se v tom už totiž vlastně nedá vyznat – prostě šecko co má trochu víc metrů než jednu délku, ale není to o ledu a sněhu) – tak tady to zas tak špatné nebylo. Zájezd do Dolomit přece jen musel přinést vzhledem k počtu zúčastněných nějaký výsledek. Jenys s učitelem si asi zakousli největší krajíc, když kličkovali Comičiho cestou vzhůru na Grandu za nějakých 7 – 7+ a k tomu mokré kouty a takové ty další srandy. Ale užili si všichni – včetně třeba až neuvěřitelných výkonů Boba a Dalina, kteří dokázali za doprovodu zkušenějších borců (Jenys a Meďoš) vylézt na Grandu Diboneho hranou. Byl i nějaký zájezd do Hollentalu, ale tam nevím pořádně kdo co a za kolik ani s kým.
Tre Cime - cíl loňského oddílového zájezdu
Hory absolutní - totál hardcore lezení v bílých sračkách, cepíny, mačky, šrouby atd. - kluci (myslím tím Masika s Honzou) tuším něco lezli v Tatrách, ale čert aby se v tom vyznal - takže pochválit se budou muset sami.

Kategorii Skokan roku si letos předplatil Dalin svým nádherným zaplachtěním s tvrdým přistáním v brodě před Kádéčkem. kdo neviděl ani o této akci neslyšel, nechť si nechá povyprávět.
Rana esculenta
Za zmínku zcel ajistě stojí i přehled zemí, do kterých letos členové HOUBu za lezením zamířili. Takže kromě nejrůznějších destinací v ČR a SR to byli: Rakousko, Itálie, Slovinsko, Německo, Švýcarsko, Turecko, Španělsko, Chorvatsko.

Tak si to přeberte, porovnejte s tím, co se ke mně nedoneslo a hlasujte do ankety Dr.Karabiny za rok 2013!

Hore zdar!
teaČR

Případným komentům a doplněním se nebráním - právě naopak.