úterý 9. prosince 2014

Golden PIG (zlaté prase)

Milí HOUBaři,

opět po roce si vás dovoluji šecky pozvat na opékání špeků pod Kozlem a to na štědrý den dopoledne - tedy na dobu, kdy je lepší nezavazet s děckama doma u plotny a rači utéct do lesa než schytat jednu neusmaženou kapří filetou v horším případě mokrým hadrem (v této větě zcela určitě schází několik čárek, ale zkoušku ze syntaxe ještě nemám, takže - stejně byste to nepoznali).



Přijďte tedy na Kozlíka 24. 12. 2014 v čase mezi 11. a 12. hodinou, opečme si špečíčky (nebo neco iného), připijme slivovičkou na zdraví, popřejme si klidné svátky (drsňáci se možná i pokusí dosáhnout vrcholu) a pak hybaj dom na žranicu a trhat balící papíry z dárků. A nezapomeňte, že i na štědrovečerním stole by měl plát náš věčný oheň.


pondělí 1. prosince 2014

známky ČHS - aktualizace oddílových příspěvků na rok 2015


Pozor aktualizace oddílových příspěvků


Zdravím všechny Houbaře, co chtějí vyřídit známky ČHS přes oddíl.
Prašule vybírá Honza Lekeš do konce roku. Oddílové a sokolské příspěvky se budou vybírat cca do konce února.

Členské příspěvky ČHS se oproti roku 2014 nemění, jejich výše pro rok 2015 je:
Děti a mládež do 18 let (nar. 1997 a později) - 100 Kč
Děti a mládež do 18 let, kdy alespoň jeden rodič je členem ČHS – zdarma
Junioři od 19 do 25 let (nar. 1990 – 1996) – 300 Kč
Dospělí od 26 do 60 let (nar. 1955 – 1989) – 400 Kč
Senioři nad 60 let (nar. 1954 a dříve) - zdarma

Kdo bude chtít vyřídit alpenverein v kombinovaném členství s ČHS nechť to nahlásí Honzovi, a je třeba uvést ještě jakou variantu( rodinné, základní, s připojištěním atd)


Jinak nám sokolové zvedli příspěvky a to následovně:

dospělí 18-65 let              500,-Kč
děti a senioři nad 65 let   100,-Kč

Oddílové zůstávají stejné:

děti do 15 let a senioři nad 65 let    100,-Kč
mládež 15-18 let                                 300,-Kč
dospělí                                                  500,-Kč


čus masik



Mikulášehulajnabouldrsejšn 2014

Milé vačky (anglicky dýr frends),

v sobotu 13. 12. od 14:00 to na naší bAulderofce rozjedeme na plné koule. My HOUBaři versus on:


Rulez:

Kategorie: chlapi, ženské, děcka do 10 let

Qalifikace se půjde fleš ve 3 kolech po 66 minutách a 6 skeundách, v každém kole 4 bouldry (dětský, lehký, střední, smrt). Bouldry budou nachystány předem. Staví zasloužilí mistři sportu JS a BL.

Za masku na téma Mikulášské postavičky je rozhodujícího 0,666 bodu navíc (musí se v ní ale lézt)!

Počítají se ZÓNY a TOPy a pokusy na ně. (dětská zóna 1 b. dětský T 2b., lehký Z 2b., T 3b., střední Z 3b., T 4b., smrt Z 4b., T 5b.) - přičemž se počítá 9 nejlepších výsledků (bodově) - děckám 3 nejlepší. Pomocným hlediskem je počet pokusů na Z nebo T. Každý si zapisuje sám do svého papírku.

Do finále jsou 3 baby, 6 chlapů a 0 děcek - těm to sečtem po kvaldě.

Ve finále si finalisté dělají bouldry (a určují zóny) navzájem ve grupách po 3, přičemž si v každé grupě nalosují profil, ve kterém staví. Na stavění je 10 minut. Pak následuje předlezení a 15 minut na přelezy. Každý musí svůj bouldr přelézt, jinak končí, přičemž jeho bouldr se mu do pořadí nepočítá. ěnské tedy budou sbírat body ze 2 finálových bouldrů svých protivnic a chlapi z 5 od svých protivníků. Z = 3 b., T = 5 b. Počet pokusů je pomocným hlediskem - podobně jako v Q.

Dosažení Z = podržení daného chytu alespoň 1 rukou. Dosažení topu = dtto.

Obžerstvení: nejaké to pivo obstarají osmatřicátníci. Jinak jsou ostatní tímto vyzváni k nosení pamlsků tekutých i pevných, konzumovaných pitím, inhalací, jezením či nitrožilně a to v neomezeném množství. A klidně vemte i krásné přítelkyně - ať už čertice nebo andělky.

Počítáme s dojezdem v baru na Tropále.

PS: Předseda slíbil pozvat konkurenci z UH.

Až na věky oheň! A věřím, že mu natrhneme prdel!!!


úterý 11. listopadu 2014

Paklenica 2014

Osud tomu chtěl, že i letos se (alespoň menší) skupina HOUBařů vydala do Paklenice. Ve složení teaČR, Macek, Filip, Mates, bába, Fialice a Miki jsme ve čtvrtek k odpoledni nasměrovali náš autobus směrem na Vídeň, Štýrský Hradec, Maribor, Záhřeb a dále na jih, skoro až k Zadaru. Skoro celou cestu pršelo, ale Mackovi to nevadilo ani když řídila, protože chorvatská dálnice byla téměř bez provozu (jako obvykle v tuto roční dobu) a tak mohla stále udržovat střed našeho auta na čáře oddělující pomalejší a rychlejší pruh.

Ubytování proběhlo v našem oblíbeném kempu za 6 E na noc (děcka za půl) - normální cena. Kuchyňku od mé poslední návštěvy zrekonsturovaly, jinak vše při starém. Povinná návštěva pláže, prstnatky, ďůravé kameny a ichtýlci.
Už jen 500 metrů
Ichtyláci na pláži

Ráno raníčko míříme do kaňonu Velké Paklenice, zaplatíme vlez - děcka to mají free, takže taky pohoda. Bába si bere na povel masožrafky a vyrazí s nimi trekovat. My osttaní se s chutí vrháme do svých projektů. My, co chceme do Hramu, musíme brodit. Porpvé za všechny ty návštěvy vidím, jak se potokem valí voda. Každý si leze to svoje. Macek nakonec dává 7a PP.

Brod přes potok
  
 
 
4x teaČR ve svém projektu
Čtvrtý den jdeme s Mackem do Aničky "odpočnout" si do Jenjavi za 7a+ (7a, 7a+, 6c+, 6a, 5c, 3, 6b, 6a+, 6a, 6a, 5c, 5c) 350 m. V prvních dvou délkách sedám, ostatní jde na OS. Osobně si myslím, že ty těžší délky obtížnostně seděly, ty lehčí byly podhodnocené - klidně bych dal větší čísla. Celá cesta je neuvěřitelně dobře odjištěna nýty. Miki s Martinou trekují, kluci se s bábou koupají v moři.

Anička - Jenjavi vlevo od roští z Albatrosa
V traverzu
Na štandu

Poslední den jdou Martina, kluci a jejich bába na přechod Malá -> Velká. Po cestě se k nim přidá Vinnetou, Bílý bratr i Nšo-či. My lezeme ve trojici s Mikim. Já ještě marně zkouším dorazit svůj projekt, ale už není moc z čeho brát, takže třeba za rok, nebo někdy jindy. Forma byla, ale hlava asi nezafungovala.

Bylo to pěkných 5 dnů krásné polezenice.


Foto: teaČR, Miki, Macek

Další Mikiho fotky najdete zde.


čtvrtek 6. listopadu 2014

Moravské kejkle 2014

Po organizačních telefonátech v průběhu týdne nakonec nasedá do multifénu trojice uherskobrodských sokolíků odhodlaná rozdrtit písky v Kudlovické dolině na prach. Silná sqadra se neohroženě řítí silnicemi od Broda až to sviští. Za volantem teaČR, navigátor Macek, v kupéčku Řízek s hromadou bouldermatek.

Po příjezdu na již docela plné parkoviště v závěru Kudlovické se k nám připojuje poslední z bouldruchtivých HOUBařů, kterým není nikdo jiný než Jenýsek. Registrujeme se, bereme si průvodce a jedeme kus zpět až k místu, kde potok překonává betohová lávka. 

Odtud stoupáme prudce a rychle svahem. Postupně míjíme první kameny, které jsou mokré tak, že by se dali ždímat. Nakonec zaparkujeme na rozlez někde v polovině oblasti Košíky. Rozlézáme se v lehčích a zkoušíme i krásný traverz psaný za 7A (nakonec asi spíš 6C+ - ale to je vlastně jedno). Pak pokračujeme až na úplný konec skal, kde pokusujeme jednoho z žolíků na Mravenečníka. Jedná se o hajból, kde po celkem pohodovém nástupu žlábkem následuje vypečený výlez s tím, že bouldermámy máte už hodně nízko pod nohama. No, i si docela pěkně zapadáme (někteří). Ještě o kousek dál drtíme dírky v nádherném traverzu a následně prach v osoleném sokolíku - úžasné 6C+. Vracíme se zpět a pokusujeme ještě další pěkné bouldery kolem 7A. Na Polohrubé mouce se Macek chvíli dívá, jak se s tím ostatní trápí, pak přijde, jednou zkusí a druhým to tam za obdivného potelsku kolemstojících napálí. Asi je forma.


Řízek ladí...

...a dolaďuje, zatímco teaČR mu mává a...

...Jenys pokukuje po Mackovi...

...až se z toho teaČR nafoukne jak žaba.
Hodina pokročila, kůže je sedřená skoro všude, hlad je taky. Naše další kroky tak zcela logicky míří již jen k ohníčku, kde dáme špeky (Řízek ne, ten je nejí). Sestoupíme k autu a frčíme dom. Z výsledkovek později zjišťujeme následující: Macek je 3. ze 17. ženských, Řízek je 11., nikdo z pořadatelů neví ke komu přiřadit kartičku označenou jako teaČR a Jenys bere místo někde kole 20. Celkem bylo závodníků určitě přes 60.


Článek na Lezci včetně fotek a videjka.

Aktualizovaný fírer na Košíky. 

Kudy na Košíky?

Po kliknutí se mapa zvětší
Z UB směr UH a dále směr Zlín. V Babicích doleva směr Kroměříž, Kudlovice (Kudlovická dolina). V místech, kde kříží silnici žlutá turistická značka je po levé straně mostek, přes potok, kudy značka i vede. Zde se dá vpravo zaparkovat. Lesem přes mostek a dále po žluté serepentínama kolem jednotlivých kamenů.

čtvrtek 16. října 2014

EXPEDICE ALAI MOUNTAINS 2014


V září 2014 jsme byli lézt v Kyrgyzstánu, v Pamiro-Alaji. Což je nekonečný pás hor, kterým Ťan-šan přejde do Pamíru. A zadařily se 3 prvovýstupy, mj.

Pik Bars-Vladimír Bureš, Štefan Matuška:
Od stanů v BC jsme se hodinu sápali přes suťovisková patra, až pod splaz údolního ledovce. Vylezli jsme na přes jeho strmé čelo a odbočili vlevo do menší, uzavřené, dolinky. Cca 3 hod. k nástupu, po zasněženém a plochém ledovci s viditelnými trhlinami. Před námi horský kotel uzavíral hřeben cca 4.900 m vysoký. Uprostřed plánovaný a nejvýraznější vrchol. Po nasazení maček a úvazů jsme na zbraních začali lézt sólo širokým svahem mezi nevýraznými kužely sutě. Svah se postupně zužoval. Ve třetině ujel Tibor, po nějakých 50 m jízdy (brzdit cepínem skoro nešlo) dobrzdil díky nasypané suti. Čímž si oddělal kolenní vazy. S kolegou sestoupili, později jsme Tibora v kompletní sestavě transportovali do tábora. Sněhový výstup měl totiž rychle ukrajovat výškové metry, jenže vše bylo jinak - pod mělkým sněhem byl tvrdý vodní led. Postupovali jsme opatrně a zvolna na hrotech maček a za záseků zbraní. Jistit nešlo, pod 5 cm byl led vodou narušený a šroub by se při pádu vylomil. Nekonečný výstup vedl k obrovské převěji, do nevýrazného sedla. Další 2 h. na vrchol (původní odhad 20 min.!), svah kolem 50°, zde místy sníh 20-30 cm. Vrchol 4.880 m kamenitý a výrazný, akorát pro dva lidi. Vlevo mohutná převěj, vpravo hluboké sedlo. Naproti srázy až k travnaté dolině a za ní jižní stěna sedmitisícovky Pik Lenina. Byla výrazná zima, silný vítr. Počasí dělil přímou linií náš hřeben – sestupový směr modro, za námi bouřkově černo. Sestup zase přes 800 výškových m, tedy vše na předních hrotech, kdy jakákoli chyba by byla osudnou. Nekonečná rasovina, 4 h. Návrat do tábora počátkem noci. Kopec dostal jméno podle stop kočky ve sněhu na údolním ledovci, nejspíše sněžného leoparda.

Více případní zájemci najdou na www.faramugo.cz. Články i Montana nebo Lezec. Testoval jsem nějaké vybavení, konkrétně brýle Julbo, vařič JetBoil nebo cepín od Petzla. To vyjde ve Světě outdooru.

VB







úterý 7. října 2014

Výjezdní zasedání a Mikulášské závody a ještě report z Hnědáka

Jen krátké info o plánovaných akcích našeho oddílu.

Tradiční výjezdní zasedání se posunuje na termín 1.11. na chatě na svahu v Nezdenicích. Obvyklý termín už byl obsazený. Pivo a jídlo jsou zajištěné. Program přes den je buď kolo nebo lezení. Třeba Kejkle.

Mikulášské boulder závody proběhnou 13.12. na naší bouldrovce ve sklepě. Samozřejmě jsou zváni i členové dalších oddílů. Bližší info se zde ještě objeví.

Ještě michalův report z Hnědá:
http://www.michalrozek.cz/clanky/85/

Až na věky oheň.

Jenys

pátek 5. září 2014

Řízek



Řízek je plátek masa, který je změkčen naklepáním paličkou (případně uválen válečkem apod.), jakož i název pokrmu z tohoto masa připraveného. Jako pokrm může být obalený v trojobalu nebo bez obalu, tzv. přírodní řízek. Nejčastěji se používá maso vepřové nebo kuřecí, někdy i telecí. Recept na český vepřový řízek původně vznikl za dob Rakouska-Uherska z rakouského receptu na vídeňský řízek. (Wikipedie)

Kuřecí řízek (foto Google)

Musíte však uznat, že s tímhle řízkem jsme rozhovor udělat nemohli. Takoví mágové, jako ti, kteří jsou schopni zaznamenat rozhovor dvou šutrů a ještě je neodvezli do kromclu, tak takoví mágové fakt nejsme. V našem případě jde o Martina Řízka Řezníčka – člena HOUBu, který se v krátké době vyšvihl do klubu 7b. A to i přesto, že ty osummínusky na onsajt mu pořád nějak nejdou. Dle mého naprosto subjektivního pohledu, se Řízek stal svými přelezy v tomto roce jedním z vážných kandidátů na Lezca roku HOUBu 2014.

Níže uvedený rozhovor vznikl na zájezdu do Jury (v průběhu celého zájezdu - takže v několika dnech), kde Řezňa mimo jiné dvě 7b+ celkem suše dal.

TeaČR (T): Proč začals lozit?
Řízek (Ř): Tož proč? Impulz byl na vysoké škole. Prostě sem to chtěl zkusit.
Macek (M): Proč nezustals u karate?
Ř: Myslíš u juda?
M: No.
Ř: Mě to nenaplňovalo.
M (žalovným tónem): On se učí anglicky!
T: Víš co je to kvikdró?
Ř: Rychlá malba?
T: Řízku, doplň si nejdřív základní lezecké slovíčka. Tu gramatiku si nech na potom.
Kvikdró (foto Google)
T: Co tě motivuje při lezení?
Ř: Vylézt nějaké pěkné čísla a příprava na závody.
M: Žes jich letos absolvoval.
Ř: Dva. TŘI!
Řízek na ČP ve Zlíně 18. 5. 2013 (foto www.michalrozek.cz)
T: Takže ide o body na Lezcovi.
Ř: Body neřeším.
T: Tak to si v liši.
T: Motivují tě výkony ostatních?
Ř: No určitě. Hlavně v okolí.
M: Máš nějaký vzor?
Ř: … (ty tři tečky jsou asi dlouhý nádech, do kterého vystartovala Macek s následující větou)
M (mluví jasně k Řízkovi): Dáš si Zuzanku?
T: Já bych si dal klidně aj Zuzanku.
Ř: Zuzanku nechcu.
T – nechápavý výraz
Zuzanky ve slevě - kdo by odolal? Jedině Řízek! (foto Google)

Ř: Vzor… No, každý, kdo leze krásně.
T: Co je víc OS nebo RP?
Ř: Určitě onsajt. Protože to je úplně jiný styl lezení.
T: A OS nebo smrt?
Ř: Jedině onsajt. Smrt až někdy pozděj.
T: Jaké máš teda cíle v tom lezení?
Ř: No nějaké vysoké číslo. Aspoň 8c+.
M: V jakém horizontu?
Ř (naprosto suveréně – věřím mu každé písmenko): Do dvou let.
M (taky naprosto suveréně a taky jí to žeru): Máš co dělat.
Ř (už méně suveréně): To jo.
M – mele nejaké moudra
T: Nemluv tak rychlo, nestíhám to psat!
Ř: Je to v hlavě.
M: Není to v hlavě.
T: Máš v <->?
Ř: Já neumím přečíst tu cestu.
T: Mluvíš o lezení na stěně?
Ř: Všude. Já lezu krátce a beru moudra od všech.
T: No a letos chceš vylézt co?
Ř: Aspoň 9+.
M: A už máš vybrané?
Ř: V Krase mám.
T: A co ti podle tebe nejvíc chybí?
Ř: Partner.
T: Partnerka ti nestačí? Ty bys rád švédskou trojku?
Ř: Ano, partnerka mně stačí, ale neumí …
T (skáče Ř do řeči): Robit fajku?
Ř: S dlouhým kouřem.
T: Tak proč se na nekoho nenapichneš?
(Pokud má některý z čtenářů pocit, že už dávno není tento rozhovor o lezení, tak se plete!)
Ř: To není tak jednoduché.
T: Jak teda trénuješ na to 8c+?
Ř: Pokus-omyl. Dycky něco zkusím a když pak něco vylezu, tak je to dobré.
M: Musíš se zlepšit tak, abys to mohl dělat profesionálně.
Ř – úsměv
Řízek drtí v Schon Wetter 9-, Frankenjura (foto Macek)
Filip (zčistajasna vstupuje do rozhovoru - dále F): Řízku, jak si možů bagři nasazovat různé nástavce?
Ř: To je jednoduché – prostě to nasadí.
Bagr (foto Google)
T: A co hory?
Ř: Jako lezení? V horách? To mě moc netankuje (asi – poslední slovo jsem sám po sobě nemohl přečíst).
F (prohrabuje se Řízkovi v bedně s jídlem): Řízku, Řízku, co máš v bedně?
Ř: Dvě čokolády.
F (naprosto nekompromisně oznamuje): Ty si dáme.
Ř: Proteiňák a Luhačovský perník.
T: Optám sa něco pro fanynky. Míry, váhy, obvod bicáku, stav?
Ř: Míry dobré, váhy přijatelné, bicák tak akorát.
T: A stav?
Ř: Studující, schopen všeho.
F: Řízku, co je to sluneční energie?
Ř: Tok fotonů, blá, blá, blá (kecá půl hodiny s T o světle, teorii relativity a E=mc2)

T: Kolik uděláš shybů na jedné ruce?
Ř: Ani jeden
F: Kdy si to dáme?
M: Kdy si dáme ty sušenky?
T: Co si myslíš o sikování?
Ř: Takže sikování. V určité míře ano – třeba aby byla zachovaná ta cesta, ale jinak ne.
T: A co si myslíš o zákazu mágnézia na písku?
Ř: Nejsem proti magnéziu na písku. Ale zase když si turista a máš se dívat na ty fleky…
T: A bouldering? Máš ambice?
Ř: Já? Ambice? Na bouldru ty čísla neřeším – když je to pěkný bouldr, tak si ho vylezu.
M: Jak dlouho vlastně lezeš?
Ř: Druhá sezóna.
T: To říkáš už tři roky.
M: Takže hodláš vydržet u lezení?
Ř: Jo.
M: Jak dlouho?
Ř: To se nedá říct. A ne, nemám obřízku.
M: A jaký to má vliv na lezení???
M: Takže za 10 let do Jury s rodinkou?
Ř: Hmmm, to je možné.
T: Kolik ti je?
M: 23.
T: Tebe sem se neptal a furt si neubírej.
Ř (kývá hlavou): Ale sedím vzadu s klukama.
T: A co je tvoje největší lezecká slabina?
Ř: Čas.
T: Jakože lezeš pomalu?
Ř: Jakože na to nemám čas.
T: Týýý, Řízku, a jíš vůbec řízky?
Ř: Řízky nejím, nejsu kanibal.
Ale k buchtičce s kafíčkem se nechá zlákat snadno (foto Macek)

středa 6. srpna 2014

Slovácké BOULDER Oupn 2014 - NEBUDE

Aktualizace 15. 8. 2014

Jelikož nás Zlínský kraj již nechce zahrnout do letošního rozpočtu Odboru školství, mládeže a sportu, musíme se uskromnit a závody uspořádat tak, jako každý rok pouze pro náš oddíl a kamarády - klasické mikulášské závody!

Další možnost dotace bude až na začátku příštího roku - zkusím to domluvit pro OUPN.

Zbyněk


Původní příspěvek z 6. 8. 2014

Nazdárek Sokolíci,
Přišel mi na mysl zajímavý plán. Chtěl bych na konci roku zorganizovat 1. ročník Slováckého BOULDER Oupnu 2014. Předpokládaný termín konec listopadu - začátek prosince. Ale nevím, jestli to má vůbec smysl?! Nelekněte se práce a čtěte dál...
Ilustrační obrázek, zdroj: http://www.climbing.com/bouldering/

Proč se s tím otravovat?

  • Zlínský kraj uveřejnil výzvu pro podání žádosti o příspěvek na podporu jednorázových akcí (zde). Tzn. že bychom mohli zažádat o 7 000 - 50 000 Kč na tyto závody, třeba na nákup chytů a profilů, které stejně potřebujeme.
  • Stejně bychom pořádaly mikulášské závody a tak proč to neudělat pro veřejnost?
  • Mohla by to být prča.
  • Břeťa už přesně ví, kam co poslat, abychom zmákli marketing :-)

Akční plán

  • Vše je zatím jen v hlavě, ale představuji si to tak, že by se shodily chyty na bouldrovce a na stěně do určité výšky. Pokud by bylo hodně přihlášených třeba na facebooku, přidal bych nějaké dovednostní soutěže (shyby, lano, tyč, kruhy - něco bychom vymysleli)
  • Samozřejmostí je vyřízení dotace (vše bych snad zdárně vyřídil Já)
  • Musela by se zamluvit tělocvična, půjčit si žíněnky a ty dostatečně zakrýt proti poškození.
  • Zajistit nějaké stavěče (pokud by měl zájem třeba Nevěl)
  • Nějaký ten marketing (tady bych s dovolením využil Břeťovi zkušenosti a minimálně si nechal poradit)
  • Oslovení všech možných kámošů a hlavně kámošek!
  • atd. atd.

Moje otázka(y) zní?

  • Budete mít zájem, aby se u nás takové závody pořádaly?
  • Pokud ano, pomohli byste mi s pořádáním?
Prosím o vyjádření do komentáře nebo osobně na trenálu.

PS: O možné dotaci na klasické Oupn jsem se již bavil ve Zlíně. Žádat bude možné až v prosinci nebo lednu.

Díky Zbyněk


středa 16. července 2014

Nový člen HOUBu

Čerstvá zpráva od Póla:

"Natalie Marsalkova dnes 9:15, 3,170g, 50 cm"


Při gratulaci jsem se nezapomněl zeptat: "Na kdy si mám nachystat játra?" Takže vypadá to na pátek :-)

Všichni na trénink povinně bez aut!
ZS

úterý 15. července 2014

Krása zimních alp

Krása zimních Alp
Nebudu nijak chodit kolem horké kaše, sloh mě ve škole moc nešel, ale když předseda oddílu zavelí, že: "musíš", tak musíš. Abych se ušetřil veřejného zesměšnění z pravopisných chyb, budu velmi stručný - spíš bych to viděl na fotoromán. Vždyť fotky mluví za vše!

Účastníci zájezdu: Honza, Masik, Dalin, Honza z Nivnice a Já
Místo: Rakousko - Tyrolsko
Pohoří: Zillertálské Alpy
Vrchol: Hochfernerspitze (3470m)
Cesta: 7h cesty autem z Brodu (URL: http://goo.gl/maps/8PZXj)
Autoři fotek: Dalin, strýc Google a můj iPhone
































Původně jsem měl článek pojmenovaný Strach, stres a vyčerpání na Hochferner Nordwand a chtěl jsem psát o tom, jak sem se v zimních horách málem pos*al, spadl do trhliny, vyčerpáním umíral a tvrdil: "že nikdy víc!" Ale s odstupem času zůstává v paměti jen to dobré. Proto měním hodnocení: "Bylo to Boží!" Už se těším na další zájezd.

ZS