čtvrtek 20. června 2013

Cizím vstup zakázán!

Na červen jsem se těšila opravdu dlouho. Na období, kdy budu mít za sebou přijímačky a budu moct zase pořádně lézt a jezdit o víkendech na skály.
Musím přiznat, že posledních pár měsíců měla moje lezecká motivace tvar sinusoidy, kdy jsem jeden týden trénovala jako o život a pár dní na to skončily lezečky na dně krabice v nejčernějším koutě našeho sklepení.
No, možná ne ve sklepě, ale zahozené pod stolem určitě.
Tak jsme se rozhodli vyjet na víkend na Bor a poměřit naše síly s lištami, dírkami a hlavně sami se sebou.

V sobotu 15.6. jsme nacpali auto třema bouldermatkama, lezkama, kouzelným práškem a už jsme frčeli směr Svitavy.

Kolem jedné jsme na místě, ostatní se už rozprchli do skal, příště prostě musíme vstávat dřív.
Já jsem na Boru poprvé. První dojem kouzelný - odolávám pocitu si sednou do krásně měkké trávy a šlapu do kopce. Něco mi říká, že odolávám jenom proto, že někdo za mnou už půl hodiny brblá, jak jdeme pozdě a že tam bude svítit už slunko a že se nebude s kým dát rozlézt a že......

Ve skalách potkáváme bandu fajn ostraváků, bratry Stráníkovi, Momo a pár dalších nadšenců.
V sobotu se tedy víceméně rozlézáme, okoukáváme bouldry na zítra. Já zjišťuju, že i v 6C se prostě nemusím odlepit od země. Ondra si vyhlídnul hodně údernou šestimetrovou linku za 8A+ a já jenom doufám, že 4 bouldermatky budou stačit.
Ke konci dne Ondra dává Wrestlera 7C, krutý převislý bouldr s blbým dopadem.
Večer rozděláváme táborák, dáme špeka -ček a jde se spát.

V neděli zamíříme do jiného sektoru, který se mi líbí mnohem víc. Hodně zajímavých bouldrů na rozlez, dáváme moc pěknou hranu za 6B+ a nějaký traverz téže obtížnosti.
Ondra odbíhá na Saulu za 7C a já s ostravačkama zkouším nějaké 7A.

Po cestě potkám Momo, která mi ukáže krátký bouldr za 7C, který mě natolik zaujme, že beru bouldermatku a jdu zkoušet. Dvoumetrový problém o třech krocích ideální pro menší lidi s tenkými prsty. Asi na čtvrtý pokus to dávám- zdvih přes oblou kapsu do fakáčové dírky, těžký posun nohou a skok do hrany. Jupíí.


Oba máme dodřené nohy a díravé prsty, je čas jet domů.


MRKVA