pátek 5. září 2014

Řízek



Řízek je plátek masa, který je změkčen naklepáním paličkou (případně uválen válečkem apod.), jakož i název pokrmu z tohoto masa připraveného. Jako pokrm může být obalený v trojobalu nebo bez obalu, tzv. přírodní řízek. Nejčastěji se používá maso vepřové nebo kuřecí, někdy i telecí. Recept na český vepřový řízek původně vznikl za dob Rakouska-Uherska z rakouského receptu na vídeňský řízek. (Wikipedie)

Kuřecí řízek (foto Google)

Musíte však uznat, že s tímhle řízkem jsme rozhovor udělat nemohli. Takoví mágové, jako ti, kteří jsou schopni zaznamenat rozhovor dvou šutrů a ještě je neodvezli do kromclu, tak takoví mágové fakt nejsme. V našem případě jde o Martina Řízka Řezníčka – člena HOUBu, který se v krátké době vyšvihl do klubu 7b. A to i přesto, že ty osummínusky na onsajt mu pořád nějak nejdou. Dle mého naprosto subjektivního pohledu, se Řízek stal svými přelezy v tomto roce jedním z vážných kandidátů na Lezca roku HOUBu 2014.

Níže uvedený rozhovor vznikl na zájezdu do Jury (v průběhu celého zájezdu - takže v několika dnech), kde Řezňa mimo jiné dvě 7b+ celkem suše dal.

TeaČR (T): Proč začals lozit?
Řízek (Ř): Tož proč? Impulz byl na vysoké škole. Prostě sem to chtěl zkusit.
Macek (M): Proč nezustals u karate?
Ř: Myslíš u juda?
M: No.
Ř: Mě to nenaplňovalo.
M (žalovným tónem): On se učí anglicky!
T: Víš co je to kvikdró?
Ř: Rychlá malba?
T: Řízku, doplň si nejdřív základní lezecké slovíčka. Tu gramatiku si nech na potom.
Kvikdró (foto Google)
T: Co tě motivuje při lezení?
Ř: Vylézt nějaké pěkné čísla a příprava na závody.
M: Žes jich letos absolvoval.
Ř: Dva. TŘI!
Řízek na ČP ve Zlíně 18. 5. 2013 (foto www.michalrozek.cz)
T: Takže ide o body na Lezcovi.
Ř: Body neřeším.
T: Tak to si v liši.
T: Motivují tě výkony ostatních?
Ř: No určitě. Hlavně v okolí.
M: Máš nějaký vzor?
Ř: … (ty tři tečky jsou asi dlouhý nádech, do kterého vystartovala Macek s následující větou)
M (mluví jasně k Řízkovi): Dáš si Zuzanku?
T: Já bych si dal klidně aj Zuzanku.
Ř: Zuzanku nechcu.
T – nechápavý výraz
Zuzanky ve slevě - kdo by odolal? Jedině Řízek! (foto Google)

Ř: Vzor… No, každý, kdo leze krásně.
T: Co je víc OS nebo RP?
Ř: Určitě onsajt. Protože to je úplně jiný styl lezení.
T: A OS nebo smrt?
Ř: Jedině onsajt. Smrt až někdy pozděj.
T: Jaké máš teda cíle v tom lezení?
Ř: No nějaké vysoké číslo. Aspoň 8c+.
M: V jakém horizontu?
Ř (naprosto suveréně – věřím mu každé písmenko): Do dvou let.
M (taky naprosto suveréně a taky jí to žeru): Máš co dělat.
Ř (už méně suveréně): To jo.
M – mele nejaké moudra
T: Nemluv tak rychlo, nestíhám to psat!
Ř: Je to v hlavě.
M: Není to v hlavě.
T: Máš v <->?
Ř: Já neumím přečíst tu cestu.
T: Mluvíš o lezení na stěně?
Ř: Všude. Já lezu krátce a beru moudra od všech.
T: No a letos chceš vylézt co?
Ř: Aspoň 9+.
M: A už máš vybrané?
Ř: V Krase mám.
T: A co ti podle tebe nejvíc chybí?
Ř: Partner.
T: Partnerka ti nestačí? Ty bys rád švédskou trojku?
Ř: Ano, partnerka mně stačí, ale neumí …
T (skáče Ř do řeči): Robit fajku?
Ř: S dlouhým kouřem.
T: Tak proč se na nekoho nenapichneš?
(Pokud má některý z čtenářů pocit, že už dávno není tento rozhovor o lezení, tak se plete!)
Ř: To není tak jednoduché.
T: Jak teda trénuješ na to 8c+?
Ř: Pokus-omyl. Dycky něco zkusím a když pak něco vylezu, tak je to dobré.
M: Musíš se zlepšit tak, abys to mohl dělat profesionálně.
Ř – úsměv
Řízek drtí v Schon Wetter 9-, Frankenjura (foto Macek)
Filip (zčistajasna vstupuje do rozhovoru - dále F): Řízku, jak si možů bagři nasazovat různé nástavce?
Ř: To je jednoduché – prostě to nasadí.
Bagr (foto Google)
T: A co hory?
Ř: Jako lezení? V horách? To mě moc netankuje (asi – poslední slovo jsem sám po sobě nemohl přečíst).
F (prohrabuje se Řízkovi v bedně s jídlem): Řízku, Řízku, co máš v bedně?
Ř: Dvě čokolády.
F (naprosto nekompromisně oznamuje): Ty si dáme.
Ř: Proteiňák a Luhačovský perník.
T: Optám sa něco pro fanynky. Míry, váhy, obvod bicáku, stav?
Ř: Míry dobré, váhy přijatelné, bicák tak akorát.
T: A stav?
Ř: Studující, schopen všeho.
F: Řízku, co je to sluneční energie?
Ř: Tok fotonů, blá, blá, blá (kecá půl hodiny s T o světle, teorii relativity a E=mc2)

T: Kolik uděláš shybů na jedné ruce?
Ř: Ani jeden
F: Kdy si to dáme?
M: Kdy si dáme ty sušenky?
T: Co si myslíš o sikování?
Ř: Takže sikování. V určité míře ano – třeba aby byla zachovaná ta cesta, ale jinak ne.
T: A co si myslíš o zákazu mágnézia na písku?
Ř: Nejsem proti magnéziu na písku. Ale zase když si turista a máš se dívat na ty fleky…
T: A bouldering? Máš ambice?
Ř: Já? Ambice? Na bouldru ty čísla neřeším – když je to pěkný bouldr, tak si ho vylezu.
M: Jak dlouho vlastně lezeš?
Ř: Druhá sezóna.
T: To říkáš už tři roky.
M: Takže hodláš vydržet u lezení?
Ř: Jo.
M: Jak dlouho?
Ř: To se nedá říct. A ne, nemám obřízku.
M: A jaký to má vliv na lezení???
M: Takže za 10 let do Jury s rodinkou?
Ř: Hmmm, to je možné.
T: Kolik ti je?
M: 23.
T: Tebe sem se neptal a furt si neubírej.
Ř (kývá hlavou): Ale sedím vzadu s klukama.
T: A co je tvoje největší lezecká slabina?
Ř: Čas.
T: Jakože lezeš pomalu?
Ř: Jakože na to nemám čas.
T: Týýý, Řízku, a jíš vůbec řízky?
Ř: Řízky nejím, nejsu kanibal.
Ale k buchtičce s kafíčkem se nechá zlákat snadno (foto Macek)