Švajc za šecky prachy

Asi 14 dnů před říjnovým volnem padá u večeře nekompromisní rozhodnutí dvou masožravých srnek. Jedeme do Švajcu. Asi o týden později objednávám v nejmenované é-šopu průvodce Swiss Bloc 1 a u Jenýska doma vyzvedávám fírera na Cresciano od Ondry N. Dálniční známku už máme na předním skle nalepenou od letního výletu do Medžiku. Teď už jen, aby průvodčík včas přišel a já ho stihnul vyzvednout.

Je čtvrtek čtyřiadvacátého října a auto plné věcí a veselých loupežníků si to hrne k rakouské hranici. Směr je jasný. Vídeň, Grác, Maribor, Cejl, Žalec, Liboje, farma Tratnik. Švýcarsko za slovinské ceny se blíží. Průvodce Swiss Bloc van je ještě kdesi v zásilkovně v Brodě Uherském. Nebude třeba. Masožravka míní, počasí mění. Plán na sedřená bříška prstů nevyšel. Budeme si muset užít pohostinnosti rodiny Tratniků a společnosti dalších 12 houbařů.

Farma Tratnik a sektor Trapez

Hned následující ráno nás budí mateřská školka v čele s Viki. Po vydatné snídani míříme do skal. Mnou dosud vždy opomíjený sektor Trapez nabízí v těchto podzimních dnech parádní polezenici v kolmé a mírně převislé skále. Linie dlouhé až 30 metrů kladoucí důraz především na vytrvalost v kombinaci s technikou. Sem tam se najde i cesta, ve které je evidentní bouldřík. Cesty od nějakého 4b po 7b+ uspokojí všechny členy tohoto podzimního HOUB výletu stoprocentně. Na věku nezáleží - lezení je parádní ať jste jakéhokoli stáří a kondice. Pro ty nejmenší je tu navíc atrakce v podobě psa Runa, který nás neopustí až do našeho odjezdu.

Lezli staří pardálové ...

... i nadějná mládež.

O zábavu bylo vždy postaráno

V sobotu míříme do dalších sektorů. Toto je moje již pátá nebo šestá návštěva a slepá místa na mapě Kotečniku, a směry, kterými jsem ještě nestoupal, a na které si v současném rozpoložení troufám, se hledají dost těžko. Cosi nacházím a přelézám. A aj Jenys nám ukazuje, zač je toho loket a taky, že krátké a bouldrové mu sedí.

Náš předseda je špatně rozstrečovaný Štefan Glovač

Pohotový jistič

7b na parádu a na fleš

Předsedova žena

V nedělu odchází většina až dolů k vysoké stěně zavané Pisani svet, kde si celý den parádně zalezou v dlouhatánských, hlavně technických cestách. My, kteří zůstáváme o něco déle, si vybíráme rest dej. Vycházka ke kostelíku ve větru, který ohýbá i 80ti leté buky až k zemi, je hezkým počinem. A ty obrovské staré lípy. Prostě paráda. cestou sbíráme jedlé kaštany a jablka, která tu zůstala na stromech bez povšimnutí. Po návratu krmíme oslíky a koně u Tratniků žaludama. Masožravky jsou naprosto bez respektu. Nejvíc se bojím asi já. A to toho, že dostanou kopanec.

Na lípě

Gang místních sígrů

Oslíci

 V pondělí, ve chvíli, kdy konečně vstane i vyhlášený kotečnický pařmen Jenys, se už zase odebíráme do skal. Na Trapezu ještě čekají mnou nedotknuté cesty. Ostatní pomalu balí a odjíždějí vstříct všedním dnům a ještě všednějším starostem. Vůbec jim nezávidím. Jsem rád, že ještě chvíli můžeme pobýt na tomto kouzelném místě mezi pohostinnými a usměvavými lidmi. Na Trapezu si rozlezu jedno sedumbéčko a přesvědčím Macka, že jediná pořádná skála na celém Kotečniku, je právě tu. V úterý tedy znovu šlapeme serpentýnama k Trapezu. Je přelezový den, takže se rychle rozlezu a pak to tam posílám jedno za druhým. V posledním sedumáčku sice už evidentně nemůžu, ale vybojuju to. Jsem spokojený. 

Asi se chystá něco velkého

Večer si povídáme s domácími - Albínou a Ninou. Bavíme se o všem možném. Kluci se konečně trochu uklidnili a kreslí si v hospodě vyhřáté žárem kachlové pece, nachystané na pečení domácího chleba, který Albína 2x týdně peče celou noc. Po osmé se začínají tvarovat kulaté bochníky a loupežníci mají příležitost si sami uhníst svůj vlastní kruh (slovinsky kruh=česky chleba). Další nevšední zážitek.

A už to brousí

Jednu za druhou

Kurz pečení chleba s Albínou Tratnik

Ráno za mžení posnídáme, vezmeme si od Albíny dary v podobě bochníků jejího čerstvě napečeného chleba (kluci dostávají každý ten svůj) a loučíme se. Přítulný kříženec vlčáka a čehosi přirostl loupežníkům k srdci natolik, že se jim s ním nakonec nechce ani loučit. Je jim do breku. Nejraději by si ho vzali s sebou domů.

Hledáte-li švýcarsko za čtvrtinovou cenu, pak Kotečnik můžu vřele doporučit.

teaČR

Další 10- v podání HOUBaře

Včera odpoledne mě přišel mail od Michala Rožka, že zase škodil v Krasu.

Ahoj všichni! Včera se mně podařilo vylézt ve Sloupu ve Starých skalách cestu Pomstu trosečníků 10- od Adama Ondry z roku 2006. Cesta je krátká, ale drsná. Jelikož jsem letos skrz závody byl desetkrát na skalách, tak jsem rád, že jsem to dal a ještě bych rád něco přidal podle počasí. Párkrát jsem nacvičil a čtvrtým pokusem přelezl.

Věděl jsem, že je včera jediný den, byla to rychlo akce. Zavolal jsem kamošovi, padz má docela volno. Naučil jsem ho jistit a dal jsem to. Tož tak...

Michal

Výjezdní zasedání

Milí přátelé 13.10.2012 proběhne v Nezdenicích na lyžařské chatě výjezdní zasedání na kterém Šeďa oslaví významné jubileum. Na místě se bude vybírat 200,- Kč pro Šeďu + 50,- Kč na chatu.

Potřeboval bych předběžně potvrdit účast ,aby se vědělo pro kolik lidí se bude chystat.

Sraz cyklistů je v 9 hodin u mě. Ostatní by se mohli dostavit na chatu nejpozději do 17. hodin.

Těším se na širokou účast .

                                                                                                                                             Ahoj Meďoš 

PS: Loni vyhrožovali, že budou jakési volby. doporučuju proto dojet a hlasovat za Masika.

  

Chřibský HNĚDÁK 2012

Příjezd - v pátek, kolmo ze Starého Města, v dešti, jediná, udivený provozovatel Dopraváka mi dal klíče od chatky, další dva borci přijíždějí záhy. Doufám jen, že Jelen nezapomněl Hnědáka zrušit.

Noc - budí mě liják bušící do střechy chatky (že by omluvenky?)

Ráno - přijíždí Jelen a další závodníci, i moje druhá část družstva = Marcela. Chvilku živím naději, že se snad nepojede a Hnědák bude pro letošek zrušen (to samozřejmě Marcele nesdělím), ale moje hypotéza je přímo vyvrácena startem (hypotézu totiž nelze potvrdit, pouze vyvrátit a to se tedy povedlo).

Osvětimanky - po zdolání dvou cest křičí Marcela, že je to v SUCHU!
Kozel - maminka od Markéty mě dopuje čokoládou, odměňuji ji slovy: "Děkuju, to je ale výborná potvora."
Budačina - na dotaz Marcely a rozhodčích, zda mám taky svačinku, odpovídám: "Jo, mám ji dole v autě."
Břestek - tak tam mne Marcela raděj za rozhodčíma nepustila, abych zas něco neprovalila.
Barborka - zde už pro jistotu žádný rozhodčí nebyl.

Souhrn - Letos bez jediného bloudění. Ovšem pro změnu to letos Marcela pojala značně rekreačně, chtěla často odpočívat, neustále si lehala, dokonce i s kolem, na cestu i vedle cesty. Před Bunčem se dokonce nechala zlákat bahenní lázní (bez plavek) a značně si pobytu v kaluži užívala, dokud jsem jí odtamtud neodtáhla a nedonutila ji pokračovat.
I přes výše zmíněné údaje nás nikdo nakonec nediskvalifikoval, Hnědák byl super a debatovat se slečnou soupeřkyní o vlhkosti skal a dohadovat se o tom, kdo je větší moralista (všichni totiž vědí, že já), už taky nehodlám, neb po příjemném rozptýlení na Hnědákoj mě zas pohltil pracovní proces, tak snad až zase za rok

Martina

Všichni dobří Hnědáci 2012

Více fotografií ((c) Jara Knotek) na RAJČETI.

Totál results:
1. teaČR a reprezntant boulderista
2. Pat a Mat (enem nikdo neví, který je který)
3. Jelen s Viktorem

Smíšené dvojice:
1. Zbyňa se ségrů

Ženské:
1. Fialice a Macek
2. Lenka a Dáša

PS: Rekord letos nepadl!

O letošním Hnědákovi se psalo v Dobrý den s Kurýrem (viz fotogalerie od Jary) a také na stránkách krajského měsíčníku Okno do kraje:

OSTAŠ

Samaritánka

Je neděle 13. 11. 2011 a my šlapeme s bouldermámama po zmrzlé cestě sledující modrou značku, která obchází vrchol Ostaše, směr studánka Samaritánka. Kousíček za studánkou se zanořujeme do lesa, abychom se houštím probili k pasece, na níž na nás čekají nejen první ostašské bouldry, ale také mrtě poláků.
Rozlézáme se v 5C, necháme se potrápit 6A+ a jdeme do těžších věcí. Sluníčko krásně hřeje - leze se v krátkém rukávu, péřovky není třeba vytahovat, ale horký čaj z termosky se hodí. 6B pouští jako nic, je čas zkusit další kámen - nádherné, vysoké 6C (Rampa) - naštěstí výlez pustil na OS a nebyla to smrt. Všude mraky lidí - jdeme dál. Nacházíme krásnou oblou hranu, po které se traverzuje šikmo doleva nahoru - Big balls. Macek v tom bojuje jako lev. Střídá se s polákama, kteří se tu najednou objevili a já jen chytračím - mě bouldr pustil hned prvním tahem. Mackovi se ale nedaří - chce to změnu.

Big balls 6C

Další sektor - obrovský převislý šutr - Velký střecháč. Nejdřív zkouším Revoluci, ale uhýbám zbaběle do lepších chytů a je z toho jenom 6A+. Na řadě je Macek - vybírá Co teď?! Technické 6C a docela strašidelně vysoké. Naleze a pak přemýšlí: "Co teď?!" :-). Nalézám já, a nahoře se docela bojím, ale udržím to. Mackovi se to nelíbí. Takže znova přesun a Macek pokusuje Natahovák. Aby to dala, musí se fakt natáhnout.

Natahovák 6B+/C

Na druhé straně šutru ochutnám Hopsinkovou šťávu, ale bouldr je mokrý, takže to plusko se opět nekoná.

Hopsinková šťáva 7A+

Další změna šutru. Dávám poměrně rychle Spáru nespáru 7A (po tom, co omrknu polskou fintu a nahoře v mocném skoku do vrcholu vyděsím nejen sebe a Macka, ale i ty poláky) a Macek vybojuje Lomák 6C - technickou a pěkně vypečenou hranu. Pokusuju ještě Simargl, ale už není z čeho brát.
Slunko je už hodně dole a rychle se ochlazuje. Balíme a míříme na parkoviště k autu. Cesta na modré značce je místy ještě pořád zmrzlá...

Slušného fírera na Ostaš najdete na PéBéčku: http://www.purebouldering.cz/data/files/63pruvdce-ostas-2009srpen.pdf