Nový člen HOUBu

Čerstvá zpráva od Póla:

"Natalie Marsalkova dnes 9:15, 3,170g, 50 cm"

Při gratulaci jsem se nezapomněl zeptat: "Na kdy si mám nachystat játra?" Takže vypadá to na pátek :-)

Všichni na trénink povinně bez aut!

ZS

Krása zimních alp

Krása zimních Alp

Nebudu nijak chodit kolem horké kaše, sloh mě ve škole moc nešel, ale když předseda oddílu zavelí, že: "musíš", tak musíš. Abych se ušetřil veřejného zesměšnění z pravopisných chyb, budu velmi stručný - spíš bych to viděl na fotoromán. Vždyť fotky mluví za vše!

Účastníci zájezdu: Honza, Masik, Dalin, Honza z Nivnice a Já
Místo: Rakousko - Tyrolsko

Pohoří: Zillertálské Alpy

Vrchol: Hochfernerspitze (3470m)

Cesta: 7h cesty autem z Brodu (URL: http://goo.gl/maps/8PZXj)
Autoři fotek: Dalin, strýc Google a můj iPhone

Původně jsem měl článek pojmenovaný Strach, stres a vyčerpání na Hochferner Nordwand a chtěl jsem psát o tom, jak sem se v zimních horách málem pos*al, spadl do trhliny, vyčerpáním umíral a tvrdil: "že nikdy víc!" Ale s odstupem času zůstává v paměti jen to dobré. Proto měním hodnocení: "Bylo to Boží!" Už se těším na další zájezd.

ZS

Vítání leta

Letošní Vítání léta proběhne zase na Skalce pri Trenčíně. Datum bylo stanovano na 28. až 29.6.2014. Tak si to zapiště do deníčků, diářů a podobných věcí. Je to už za 14 dní!!!
Pivo, jídlo, špekáčky, stany, spacáky a další věci každý sebou.

Odkaz na starší příspěvek ohledně Vítání. Je tam mapka kama sa na Skalku dostanete.
http://www.houb.cz/2012/06/vitani-leta.html

Oddílová horoškola 2014

Zdravím všechny spolubojovníky na laně. Jelikož tento rok do našeho oddílu přišlo vícero nováčků, rozhodli jsme se Břeťou, našim oficiálním instruktorem ČHS, že uspořádáme oddílovou horoškolu. Probereme základy (uzly, jištění, slaňování atd.). A pro ty, co to znají, Břeťa určitě rád předvede záchranu ze stěny po pádu prvolezce. Doufám tedy, že to ještě nezapomněl. Ukončení proběhne klasickým trojbojem (špekáčky slivovice a to pivko) se spaním na Barborce u kapličky.

Snad se nám ti nováčci po tomto školení dožijí ve zdraví dalšího roku :-).

Teď fakta:

• sraz v sobotu 7.6.2014 v 10:00 pod skalami na Barborce. Pro ty co neví kde, tak 9:45 na parkáči pod hradem Buchlov.
• Ti co mají, tak vezměte lano, smyčky, volné karáble atd. Zkušenější členové si pak po teorii rozeberou nováčky, tak ať máme dost matrošu.

Tak a už mě nic nenapadá.

Hore zdar Masik

Vážení přátelé fríclimbinku (čtěte s "c"),

dovolím si tento předsedův, jubilejní stý příspěvek na našem blogu, mírně doplnit. Sraz je pod skalama - tím je myšleno pod hlavním šutrem. Kulatou smyčku si doneste každý nováček alespoň 1 kus o délce tak 2 metry - delší nevadí, kratší jo. Průměr na uzlování něco mezi sedmičkou a devítkou. Bylo by fajn, kdybyste měli i plochou nesešitou smycu. Taky by bylo fajn, kdybyste měli na hlavách přilby a kolem prsou prsáky. chápu, že to asi nemáte, ale kdyby náhodou jo, tak vemte.

Břeťa

PS: Pivo mám nejradši takové to doslazované s grepem (Gambrinus), špekáčky z masny v Dolněmčí a slivovicu piju dvacetiletou archivní.

PS2: Záchranu klidně předvedu, ale chci lehkého ťuhýka maximálně do 20 kil.

Vipavksá Bela a Kotečník (opět)

Původně to měl být mail pro Břeťu, nakonec sem sa rozhodl ho dat aj s pár fotkama sem. Dík klukom za fotky. Jo jinak posádka: Filip Brychta (ten dlouhý), Řízek (ten co jí polystyren) , Brontos (ten co pořád kouří) a Jenys (ten co má pořád v ruce pivo).

Zdar,

jak si nakonec strávil prodloužený víkend?? byli ste někde lézt??

 Ty kokos nevěřil bys, jak výjezd do Slovinska začal. Měl jsem odjížďat s borcem z Brna ve tři, ale o třičtvrtě na tři mně volal, že mu odtáhli auto. Tož jedu busem, to už mám hodinu spoždění. V pět odpoledne mně voláš ty (Břeťa). Do telefonu slyším polomrtvého  Břeťu, že má horečku a výjezd sa ruší.V té chvíli si říkám je to v p*č*, ale svitne naděje, Filip Brychta. Tož mu volám a výsledek našeho rozhovoru je, že za dvě hodiny nás nabere v Brodě.

Z Brodu odjíždíme nakonec kolem deváté večer. Je před nama asi  sedum hodin cesty, za volant sa dostávám jako obvykle pěkně pozdě. Nejčilejší už nejsu, ale Řízek na mňa dává pozor a každou chvilku sa ptá jestli nespím. Nakonec je to docela otravné a přemýšlám, že na protest usnu:) Ale na prázdné dálnici to nevadí:)

Na místo přijíždíme nad ránem, následuje rituální plech, jeden válec a jide sa spat. Přesně podle předpovědi ve Vipavě prší a v pět ráno pršet přestává. Ráno nás vytáhne ze spacáků neskutečné horko, nikam sa ale neženem. Hlavně sme po cestě ještě docela unavení. Snídaně se proto protahuje až do brzkého oběda. 

  ráno nás budí otravné slunko

Skaly jsou asi minutu od auta, laláček:) Nikam sa neženem a proto lezení prokládáme odpolední siestou. Vipavska Bela není to sice žádný osp, ale zalázt sa dá dobře. V některých cestách je bohužel aj něco přiseklé, ale kdyby do toho majzlu aspoň práskli pořádně. Určitě sa sem chcu ještě vrátit. Lezecký den se dá zakončit koupačkou u potoka:)

 

siesta u skal

pohodička u potoka

Místo na spaní máme vychytané. Jen jedno ráno tam dojel nějaký mrduchtivý páreček a další noc nás vzbudili policajti, vysvětlování se chopil Řízek, než sem stihnul rozlepit oči švestky byli pryč.Stačilo jim říct, že sme lezci a přespáváme tam. Beztak sa tam chtěli taky jen zašit:D

 skaly sektor C Vipavska Bela

Na sobotu a nedělu plánujeme Kotečník. Po cestě jsme se stavili v Ljublani. Řízek si chtěl koupit nové lezky. Z jeho starých sa už začínal usmívat palec:) No na to jak ve Slovinsku lezení populární, tak nás nemile překvapilo zboží v lezeckém šopu. Měli tam snad jen pět párů lezeček a ještě k tomu to nebyla žádná hitparáda.  

rozcestník u skal

No pokračovali sme na Kotečník. Navigace hodila příjezd za půl hoďky, ale nakonec to byla hoďka a půl. Frajeři totiž uzavřeli dálnicu a celou ji svedli na okrsky, ale na okrskách byly taky nějaké omezení, takže sme stáli, popojeli, stáli, popojeli a pořád dokole..prostě paráda, hlavně ve totálně rozpáleném autě.

Když sme dojeli na Tratnik bylo tam nějak živo. Jak sme sa zorientovali, sme zjistili, že je tam svatba. Nina sa vdává. Ty kokos to bude večírek. No naštěstí nebyl. Po dřívějších zkušenostech vím, že bych totiž v nedělu nevylezl ani ze spacáku.

pozdrav z Kotečníku

No něco sme zase vylezli. A jeli dom.

Jenys

HOROHADŘÍKY A VYBAVENÍ PAMIR7000 a FARAMUGO

Po 20. letech jsme se vrátili k šití horo-věci. Strojově jsme špičkově vybaveni. Vše najdete www.faramugo.cz. Ceny pro lidi z HO Sokol UHB na vyžádání mailem, telefonem nebo osobně.

O co jde?

1. Pamir7000 je určen do hor. Špičkové materiály od předních světových výrobců - voděodolné zipy YKK, softshell Pontetorto, membrána Vivatex s lepenými švy. Matroše jako fleeece, tecnostretch, softshell, nowind, membrána aj.
2. Faramugo nabízí hadříky na skalky, překližku a pro turistiku, plus tréninkové aktivity-běžky, kolo aj. – z bavlny, pružného denimu apod.
3. jsme schopni na zakázku cokoli opravit (zipy), ušít dle Vašich představ. Třeba i oddílová trička (bavlna, modal, bambus). Máte –li speciální požadavek (a nepošleme Vás do řiti), upravíme třeba délku rukávu či kombinaci barev.

Nic není šito horkou jehlou, otestujeme, vyladíme jako pijáci Pardála. Pak se nabízí dál. Každá z bund „sofstšelek“ a „membrán“ byla na pár kopcích nad 6 a 7 tis. v Asii. Decentně se vyhrazujeme všudypřítomné Číně – vše samozřejmě šito na Moravě, materiály z Evropy (pokud to lze).

SOUTĚŽ!!

Odpověď na jednoduchou otázku Vás vnoří do stáda stejně úspěšných a z těch na tréninku (před svědky) vylosuji šťastného výherce.

Otázka: čí jméno či přezdívka posloužily jako inspirace pro název inkriminovaného produktu?

Výhra: 1x lezecké bavlněné ¾ kalhoty Kedul, barva modrá, velikost přizpůsobíme výherci. Tzn. S (doporučuji, ušetříme na materiálu), M, L, XL. XXL nenabízíme, hroši patří do jezera a ne na lezecké stěny.

Mail pro odpovědi: info@faramugo.cz.

Podmínka: platí jen pro členy HOUB.

Vláďa Bureš

Suicidal tendencies?

Byl jsem teď na na jaře 2x na Kozlovi. Pokaždé narváno až k prasknutí. Skoro jako na Vertikonu v prvních lednových dnech plných předsevzetí. A pokaždé jsem se nestačil divit. To je mezi lezci opravdu tak málo odpovědnosti k vlastnímu životu a k životu jejich kamarádů? Pominu to, že přijede parta, které jeden člověk tahá všechno a ostatní se vezou. Pominu i to, že si lano dávají přímo do vracáku, místo aby použili 2 presa proti sobě, a že dělají přes několik samostatných linií jakousi šílenou pavučinu. O to tu nejde - i když i tohle je podle mého názoru špatně. A i když se do značné míry ztotožňuji s následujícím výrokem, vězte, že důvod, proč psát tenhle text je ukryt v tom, že většina "lezců" okupujících Kozla nemohla riskovat, protože dle mého soudu nedokázala absolutně vyhodnotit situaci a způsob svého chování se v lezeckém terénu.

Žít znamená být odvážný. Žít znamená něco riskovat . To live is to risk. Kdo nemá odvahu, nežije. Charles Houston

Jde totiž o to, že vedoucím takové skupiny je dost často někdo, koho bychom mohli s klidem zaměnit za Aloiza Nováka - známého recidivistu z intra od horkýže Slíže. Nebezpečný sobě i svému okolí. A při tom je to člověk, kterému ti ostatní naprosto bezmezně věří. Nechápu, proč si ti, kdo dělají náš úžasný sport nejdříve neprostudují trochu jeho historii. Především tu smutnou historii. Neměli by to dělat z nějaké nostlagie, ale proto, aby se poučili z chyb, které před nimi udělali jiní, často mnohonásobně zkušenější borci. Naučit se jak správně cvakat expresky do kruhu, jak do nich cvakat lano, aby se minimalizovalo riziko jeho vycvaknutí, proč nemít lano omotané třikrát kolem nohy, jak jistit druholezce, jak se navázat, jak slaňovat, ... Prostě těch pár základních dovedností, které ze slepého riskování udělají riskování vědomé. Riskování, které podstupuji občas i já, ale s naprosto jasným vědomím, že teď jsem udělal něco špatně a měl jsem k tomu zřejmě sakra dobrý důvod a počítám s rizikem, které mi to přináší. Proč? Prostě proto, že

Čím lépe věci rozumíte, tím lépe dokážete rozpoznat nebezpečí.

Přátelé chcete-li lézt, vězte, že dobrý horo/lezec je živý horolezec. Sápání se po skalkách je v zásadě bezpečný sport. Možná i bezpečnější než jízda osobním automobilem. Ale stejně jako při řízení vozu, i v lezení platí jistá pravidla, která není záhodno porušovat. Nemuselo by se to totiž vyplatit. A následky bývají při automobilovývh nehodách, stejně jako při lezení, často fatální. Lze jen doufat, že ti, kteří neustále opakují jednu chybu za druhou, nemají zdravý úsudek a nedokáží kriticky odhadnout své schopnosti, se ve svém pomatení mysli a opojení výškou nevydají ještě dál - do vysokých stěn či hor. Ale dost keců. Věřím, že našeho oddílu se tohle netýká. A tak se s vámi rozloučím už jen jedním citátem a pod ním seznamem doporučené literatury, kterou není nutné číst komplet, ale nahlédnout do ní určitě nikomu neuškodí.

Pravda neosvobozuje, dělá vás jen méně populárním. Sol Stein

Porcházka Vladimír et al.: Horolezectví, Olympia Praha 1990 - už asi nesehnatelná základní bible lezení v českém jazyce

Schubert Pit: Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu, Freytag a berndt Praha a KLETR Plzeň 1998

Schubert Pit: Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu II. díl, Freytag a berndt Praha 2002 - oba díly jsou hodně zajímavým čtením o tom, že i ta nejméně představitelná chyba se může stát

Frank Tomáš, Kublák Tomáš et al.: Horolezecká abeceda, Nakladatelství Epocha, Praha 2007 - zatím poslední česká bublikace probírají horo a lezení ze všech možných stránek

-teaČR-