úterý 20. května 2014

Vipavksá Bela a Kotečník (opět)

Původně to měl být mail pro Břeťu, nakonec sem sa rozhodl ho dat aj s pár fotkama sem. Dík klukom za fotky. Jo jinak posádka: Filip Brychta (ten dlouhý), Řízek (ten co jí polystyren) , Brontos (ten co pořád kouří) a Jenys (ten co má pořád v ruce pivo).

Zdar,

jak si nakonec strávil prodloužený víkend?? byli ste někde lézt??

 Ty kokos nevěřil bys, jak výjezd do Slovinska začal. Měl jsem odjížďat s borcem z Brna ve tři, ale o třičtvrtě na tři mně volal, že mu odtáhli auto. Tož jedu busem, to už mám hodinu spoždění. V pět odpoledne mně voláš ty (Břeťa). Do telefonu slyším polomrtvého  Břeťu, že má horečku a výjezd sa ruší.V té chvíli si říkám je to v p*č*, ale svitne naděje, Filip Brychta. Tož mu volám a výsledek našeho rozhovoru je, že za dvě hodiny nás nabere v Brodě.

Z Brodu odjíždíme nakonec kolem deváté večer. Je před nama asi  sedum hodin cesty, za volant sa dostávám jako obvykle pěkně pozdě. Nejčilejší už nejsu, ale Řízek na mňa dává pozor a každou chvilku sa ptá jestli nespím. Nakonec je to docela otravné a přemýšlám, že na protest usnu:) Ale na prázdné dálnici to nevadí:)
Na místo přijíždíme nad ránem, následuje rituální plech, jeden válec a jide sa spat. Přesně podle předpovědi ve Vipavě prší a v pět ráno pršet přestává. Ráno nás vytáhne ze spacáků neskutečné horko, nikam sa ale neženem. Hlavně sme po cestě ještě docela unavení. Snídaně se proto protahuje až do brzkého oběda. 

  ráno nás budí otravné slunko

Skaly jsou asi minutu od auta, laláček:) Nikam sa neženem a proto lezení prokládáme odpolední siestou. Vipavska Bela není to sice žádný osp, ale zalázt sa dá dobře. V některých cestách je bohužel aj něco přiseklé, ale kdyby do toho majzlu aspoň práskli pořádně. Určitě sa sem chcu ještě vrátit. Lezecký den se dá zakončit koupačkou u potoka:)
 
siesta u skal

pohodička u potoka

Místo na spaní máme vychytané. Jen jedno ráno tam dojel nějaký mrduchtivý páreček a další noc nás vzbudili policajti, vysvětlování se chopil Řízek, než sem stihnul rozlepit oči švestky byli pryč.Stačilo jim říct, že sme lezci a přespáváme tam. Beztak sa tam chtěli taky jen zašit:D

 skaly sektor C Vipavska Bela

Na sobotu a nedělu plánujeme Kotečník. Po cestě jsme se stavili v Ljublani. Řízek si chtěl koupit nové lezky. Z jeho starých sa už začínal usmívat palec:) No na to jak ve Slovinsku lezení populární, tak nás nemile překvapilo zboží v lezeckém šopu. Měli tam snad jen pět párů lezeček a ještě k tomu to nebyla žádná hitparáda.  

rozcestník u skal

No pokračovali sme na Kotečník. Navigace hodila příjezd za půl hoďky, ale nakonec to byla hoďka a půl. Frajeři totiž uzavřeli dálnicu a celou ji svedli na okrsky, ale na okrskách byly taky nějaké omezení, takže sme stáli, popojeli, stáli, popojeli a pořád dokole..prostě paráda, hlavně ve totálně rozpáleném autě.
Když sme dojeli na Tratnik bylo tam nějak živo. Jak sme sa zorientovali, sme zjistili, že je tam svatba. Nina sa vdává. Ty kokos to bude večírek. No naštěstí nebyl. Po dřívějších zkušenostech vím, že bych totiž v nedělu nevylezl ani ze spacáku.

pozdrav z Kotečníku

No něco sme zase vylezli. A jeli dom.

Jenys

1 komentář: