20. číslo CLIMBzinu

Ke stažení na uložto.

Takhle nějak to bylo 2

Čau lidi, trochu se tu pokusím uvolnit atmosféru-klima.

Dnes budu rychlý. Stejně jako bylo rychlé čekání na Sámovku (první krokování 29.3.2012).
14.4.2012 výjezd - Já, Zbyňa a Broněk (z FlashBoulderBaru - skrytá reklama).
Rozlezl jsem se dvakrát ve 4ce, prošel jedním programovým pokusem Sámovku, abych zjistil kde je problém. Problém nikde nebyl, tak jsem to po dvou neúspěšných poslal třetím ostrým do věčných lovišť.

Dnes díky opět Jenysovi za výběr cesty, opět Zbyňovi za bezproblemové jistění, Nikolce za super oběd který jsem si dal na večeři a taky samozřejmě dík Broňovi za to, že můžu chodit trenovat do FlashBoulderBaru - protože jen tahle stěna vás posune dál :-D jo a taky brodský campus

Současné oddílové klima

Odjakživa jsem bral deníček na lezcovi jako osobní databázi, kterou si vytvářím hlavně pro kontrolu, co jsem vlastně už lezl a co ne. Nikdy jsem nebral řeči o posedlosti zapisováním váženě. Ale na co jsem dnes nenarazil. 

Zkopírováno z lezec.cz

Co se týká obou sporných momentů. Rád bych se k nim vyjádřil a aspoň trochu si obhájil co jsem si do vlastního deníčku zapsal. 

Tonsai

18.3.2012 jsem vyjel s Pecákem a ostatníma bojkovjanama na Břestek. Rozlezli jsem se v Josemitské a Pecák, když vybíral presky, nacvakal Tonsai na TR. Když jsem se pustil do hledání kroků, přišlo mi celkem logické odbočit (cca. o 50cm) u 3tího jištění doprava na poličku. Pecák, který to zkoušel po mě si kroky procházel skoro stejně a o odbočení jsme se už ani dál nebavili. Poté jsem cestu daným způsobem přelezl. 

Ano po (řekl bych přátelské) diskuzi s Jenysem jsem si uvědomil, že navrchu jsem měl asi skončit u jiné majlóny a ne tak SRABSKY uhnout. Chybu jsem uznal i když jsem cestu z deníčku nesmazal (chtěl jsem pouze přepsat datum přelezu).

Manitou

 

Další cestou za kterou jsem linčován je Manitou na Skalce u Trenčína. 7.4. 2012 jsem konečně přelezl Finále a cítil jsem se dobře tak že si vyzkouším i Manitua 8+/9-. První boulder (společný s cestou Spomienka 8+) jsem přešel bez větších obtíží až krok z velké díry dál mě přišel jako zápletka za 8+/9-. Cestu jsem nakonec dolezl. Jelikož jsem tušil, že se nemůže jednat o OS, i když jsem v tom nikoho nikdy neviděl, protože jsem už spomienku lezl, tak jsem uvažoval nad RP a Flash. Pro Flash jsem se rozhodl, protože mi ten druhý boulder přišel opravdu těžší. Ale i tak opět uznávám je to spíš RP. Jelikož už jsem tu první část lezl. Již jsem to v deníčku opravil. Nad bodama jsem opravdu v tu chvíli nepřemýšlel, opravdu jsem si myslel, že je to flash. Neznalost neomlouvá!

Tímto bych se chtěl všem, jejichž ega jsem ranil, velmi omluvit. Nikdy jsem nepotřeboval takto nikoho vytáčet a už vůbec jsem si nechtěl ŠKODIT. Reakcím se nebráním (spíš směju), ale když mi někdo do očí řekne, že vlastně zase o tolik moc nejde a pak napíše komentář plný jakéhosi nasrání a urážek, tak nevím jak mám reágovat.

Třošku mě toto nové klíma sere. I když u nás v oddíle si musí asi každý projít výslechem a obhajováním přelezů.
S pozdravem Já

  

Takhle nějak to bylo

pozn. Ruka na obrázku není moje, ani ty futra nejsou moje, ani campus (kurva proč já ji sem vůbec dávám?...)

Nebudete tomu věřit, ale Provokace mi ležela v hlavě přesně dva roky, podle Jenysova deníčku jsme totiž právě před dvěma lety tj. 24.3.2010 byli poprvé v Rudicích a já cestou tam vtipkoval, že si dám toho dne Provokaci a pojedu domů. Myslím že jsem se tehdy mohl třepat v nějaké osmičce a při pohledu na Provokaci jsem zůstal nechápavě stát s hubou otevřenou.
O rok pozděj (po krutém zimním treninku 2010-2011) jsme se s Jenysem pustili do prvních kroků. Jestě ten den jsme vymysleli přelezový program, který už jsme nijak výrazně neměnili. Některé kroky seděly víc Jenysovi, některé zase mě (kdyby jsme to dali dohromady, měli by jsme talentované děti). I přes to jsme na Provokaci tentýž rok vyrazili ještě jednou, ale nebylo nám přáno.
Někdy v květnu jsme přelezli Sex na Beckově a doufali jsme, že forma vydrží i přes prázdniny a do Provokace se na podzim podívame. Bohužel forma šla přes léto dolů jako erekce se stářím a my se rozhodli že to necháme na jaro, které přichází po brněnsko-bouldrové zimě 2011-2012.
Minulý víkend jsme za krásného počasí vyrazili směr Rudice (jak by řekl Luďa - na jakýsi ten psí štěk). Já jel do skal plný "očekávání", v hlavě se mi honila představa, že jsme na skalách byl naposled na Hnědákovi a s lanem jsem lezl přes zimu jen jednou :-) Rozlezli jsme se v osmičce, kde jsem musel sednout, potom přišla šestka, a já opět seděl...lepší začátek si nedokážete představit... Po dalších dvou cestách jsem se trochu uklidnil. Prohrál jsem kámen-nůžky-papír a zbylo na mě nacvakání Provokace :-(
Společnými silami se nám cestu podařilo nacvakat a vzpomenout si na loňský program. Následovaly dva ostré pokusy, ve kterých jsem cítil, že to prostě musí jít. Zimní trénink byl znát a zvyknutí na skálu šlo nad očekávání dobře. Jen to spojit. V hlavě jsem měl cestu rozdělenou na 3 bouldry - od nástupu k druhému, od druhého k třetímu a pochopitelně od třetího ke slaňáku.

25.3.2012 den D skoro na chlup přesně dva roky :-) Po čtyřdením restu plného rýsování a navrhování mě docela svrběly prsty, takže jsme společně se Zbyňou, Renčou a Nikčou vyrazili na výlet (v duchu jsem věděl že pro mě to výlet nebude). Už od oběda se mi potily ruce a v hlavě jsem procházel program. Prsty trochu bolely z minulého týdne, ale věděl jsem že pár regurelních pokusu snesou. Po jedné rozlezové cestě jsem se rovnou pustil do nacvakání, při kterém mi kroky docela seděly. Pak následovala půl hodinka koncetrace (myslím většinou na Kaina s Ábelem, Árese, Jidáše, Marcuse Juniuse Bruta atd. - asi proto mám vždycky takový divný výraz) a jde se na to. Holky se v tu samou chvíly šly projít a já věděl že mi to musí přinést štestí :-D Počasí bylo výborné - opalovačka a u Provokace studeně pofukovalo. Počkal jsem až se vítr uklidní...namádžoval...nadechnul se...nastoupil...
Asi u mě stály všichni rohatí, protože jsem se probral u slaňáku... :-D

Velký dík Jenysovi (za podporu, motivaci a on sám ví za co všechno ještě), Zbyňovi (za jistění), Nikči a Renči (za odchod pro štěstí) a všem ostatním (za to že jste mi za tu dobu co vás znám nedali přes držku). "Provokovat" mě totiž baví.
Až na věky OHEŇ

Jindra Martiš - vzpomínková akce již tuto neděli v Dolním Němčí

AKTUALIZACE:


Možná, že si kladete otázku, kdo že to vlastně byl Jindra Martiš? Odpověď najdete na stránkách oddílu, který založil, a jemuž byl prvním předsedou >>> ZDE.

Osp v Březnu 2012

S klukama z Bojkovic bylo vždycky paráda spolupracovat, ale od té doby co jejich oddíl chytil druhou mízu (Krám, Krámek, Srnec), nestačím svůj kalendář plnit podařenýma akcema.

Kucí bojkovští

I díky Pecákovi a Osmanovi se Zuzkou, jsem se nechal zlákat na zájezd do Ospu.

Osman v Tekile 8a

Původní plán byl "pouze" se rozlézt, ale nakonec se jsem si rozplánoval projekty a zatrénoval v převisech, které jen tak v okolí nemáme. Zjistil jsem, že boulderovka opravdu "kurví" styl, každý problém teď řeším přes patu a ne vždy je to to pravé. Bandasky poukázali na to, že sem podcenil trénink vytrvalosti. I lehké kroky, když je jich moc, mě roznesou na kopytech. No co, do dalšího zájezdu ještě času dost.

Díky tomu, že už kluci neměli po cestě domů žádné piva, tak nám stačila pouze jedna zastávka oproti deseti na cestě tam :-). Takže kluci bojkovští, díky za super akci, a hlavně za možnost řídit toho super tranďáka.

Sice není oranžový, ale i tak je super

Už se těším na další akci.

 PS: Zde je odkaz na zápis cestovatele Emila "Kráma" Holuba. :D

Oddílová tělocvična 2012 - aneb poprvé ve sklepě!

Dejt: 10.3.2012 (sobota)
Tajm: 14:00
Plejs: Svatopluka Čecha 1137, suterén, bAulderofka

A co že to bude?

Oddílové závody! Jako každý rok. Akurát tentokrát porvé na nové bAulderovce!

Po skončení závodu AFTER PARTY na TROPICU!

Přijďte v počtu převelikém!