Po roce přichází na řadu opět vyhodnocení uplynulé sezóny. Od dob vzniku CLIMBzinu takto hodnotím již 9. sezónu. CLIMBzin byl mezitím vystřídán tímto blogem a na stupních nejvyšších došlo také k řadě změn. Potěšitelné je to, že onou největší změnou je zvýšení obtížnosti toho co lezeme. Lezeme rychleji, těžší věci, kolmější ledy, převislejší mixi umíme i krásně prosvištět žlabem a vůbec jsme stále mladí, perspektivní a bohatí. Minimálně na zážitky bohatí. Takže, pokud nějaký zážitek máte, nebojte se sním vyjít na světlo a pošlete ho mně, Zbyňovi, Jenysovi či Polehničovi - tedy lidem, kteří mají oprávnění na naše stránky přidávat příspěvky. Předem díky za sdílení Vašich zážitků a zkušeností.
Sešel se nám
rok s rokem a je třeba opět zabilancovat a vyhodnotit uplynulou sezónu. Ve
skutečnosti je už teď pozdě, protože na výboru to mělo být už dávno, ale práce
je jak nad hlavu a já prostě nestíhám. Příští rok to asi bude muset vzít pevně
do svých rukou náš nový předseda.
Jen ve
stručnosti zmíním několik významných akcí, které naši členové absolvovali,
pořádali a tak dále. Osobně považuji za nejvýznamnější akci uplynulého roku 10.
ročník Slováckého OUPN – závodů v lezení na obtížnost, které náš oddíl
pořádá již oněch deset let, během kterých se z malých víceméně oddílových
závodů stala velká akce, patřící do rankingu ČHS, na kterou jezdí nejlepší
závodníci z naší republiky i ze Slovenska.
Jako tradičně
jsme počátkem roku absolvovali horolezecký bál, který loni rok organizačně a ke
spokojenosti všech zúčastněných zajistil Dalin Masař. V rámci této akce
byl podruhé vyhlášen Lezec roku HOUBu za rok 2011. Titul pro nejlepšího z nás
si odnesl Jenys Sedlačík, který tak dokázal obhájit svůj předloňský úspěch v této
anketě a to především díky množství těžkých sportovních cest u nás i
v zahraničí.
V průběhu
roku proběhla celá řada dalších pravidelných i nepravidelných akcí. Tradiční vodácká
akce směřovala tentokrát na řeku Moravu. Všemi oblíbené výjezdní zasedání se
uskutečnilo již po několikáté v Nezdenicích.
V nepolední
řadě zmíním poslední (zatím a možná definitivně) číslo našeho občasníku
CLIMBzin. Tento časopis vyšel naposledy v květnu 2012. Za osm let jeho
existence to bylo celkem 20 čísel. Bohužel, čas mi nedovoluje ve vydávání
časopisu pokračovat, takže veškeré aktivity s publikováním byly přesunuty
na oddílový web www.houb.cz.
A nyní již
k lezení samotnému. Celý rok byl opět ve znamení zvyšující se kvality
našich sportovních lezců. Velký podíl na tom měl i vstup Michala Rožka do našeho oddílu (v uplynulém roce pouze
prostřednictvím ČHS, od letoška také jako člen Sokola Uherský Brod), který se
vrátil po zranění do kolotoče závodů ČP (za rok 2012 celkově 2. v ČP) a dokázal se probojovat do reprezentace,
s kterou se zúčastnil několika závodů SP a také MS v lezení
v Paříži. Na podzim, po skončení sezóny, dokázal Michal ještě zabojovat i
na skalách. Přelezl cesty Cvičená Opice
9+/10- na Pálavě a Pomsta trosečníků
10- v Moravském Krasu. Myslím, že díky těmto výkonům, si Michal po
právu odnesl z únorového 21. horolezeckého bálu cenu Lezec roku HOUBu 2012.
 |
| Lezec roku 2012 za HOUB a celkově druhý z ČP 2012 Michal Rožek se svými trofejemi na 21. ročníku Horolezeckého bálu |
Ondřej Polehňa navázal na svůj loňský
výstup desetmínusky dalšími dvěma cestami v tomto stupni. Obě jím zdolané
těžké cesty se nacházejí v Moravském Krasu v Rudicích –
Provokace 10- a
Sámova cesta 10-. Cesty vylezl Ondra poměrně rychle a neuvěřitelná
je především Ondrova úspěšnost – moc toho na skalách nenalezl, ale i přesto
dokázal tyto dvě cesty zvládnout.
 |
| Polehnič na oddílových závodech na Sokolce |
Provokaci
10- dal i
Jenys Sedlačík, který
přidal i
Super Attico 9+
z Arca, což je naprosto odlišné lezení v obrovském střechovitém
převisu. Jenys dal i celou řadu dalších výstupů v 9. stupni.
V rankingu na lezci se dostal na 74. místo. Jenys taky cosik nabouldroval
(až do
7A+) a vylezl i pár cest v Tatrách.
 |
| Jenys při zimní polezenici na Kalvárii v Nitre |
Macek Leblochová dokázala letos
přelouskat
2 bouldery za 7A, což ji
vyneslo až na
10. místo v rankingu
na Lezci mezi ženami. Můžete si o tom myslet co chcete, ale bouldry jsou docela
dřina a Macek jistě zaslouží uznání.
Spoustu
devítek vylezl i Zbyňa Sušil. Bohužel u něj nemám přesné informace o tom, o
které cesty a jaké obtížnosti šlo. V bouldrech dal Zbyňa
7B+.
Břetislav Lebloch dokázal vylézt 1x devítku (Tour de France na Prečíně)
a 2x 9-/9. K tomu další řádku cest za 7b a 7b+ a také
4x 8+ na OS. V bouldrech dal
Břeťa 3x 7A+.
 |
teaČR ve Fontáči
|
Mezi členy
klubu 7béčkařů se letos zapsali
Honza Lekeš a
Krťa, kteří přelezli Chřibskou klasiku
Komu voní hrana na Barborce za 8+/9-. Honza lezl tradičně i v horách
– zima i léto (například nádhrená linie Eštog – Janiga na Volovce). Většinu
výstupů absolvoval ve dvojici se svým dlouholetým parťákem
Martinem Masařem.
Na závodech
nás velmi dobře reprezentoval Michal Rožek (viz výše). Pěkně jsme zařádili také
na loňském ročníku cyklisticko-lezeckého závodu Chřibský hnědák, na kterém jsme
brali zlato ve všech vyhlašovaných kategoriích (Lebloch 1. Absolutně - jel
s Nevělíkem (ex Pálavsklá Věšák, nyní HOUB), Leblochová 1. místo (spolu
s Fialovou z Olomouce) a Sušil první místo ve smíšených dvojicích
(jel se sestrou)) a k tomu ještě Jenys s Polehničem druzí absolutně.
V průběhu
roku samozřejmě proběhly i tradiční oddílové závody – na jaře po OUPN první
závody na naší nové bouldrovce a v prosinci Mikulášská bouldrsejšn
v Bojkovicích. Bez ohledu na výsledky těchto minizávodů je nutno
podotknout, že jsou to akce, které spojují celý oddíl dohromady. Účastní se jich
pravidelně všechny věkové kategorie, nálada je vždy dobrá a zalezou si všichni.
Lezecké
aktivity v tomto roce směřovaly i do středních horských terénů a
vícedélek. Členové našeho oddílu absolvovali zájezdy do několika rakouských
oblastí, do italského Arca, Vysokých Tater, německé Frankenjury, do Španělska a
na mnohá další zajímavá místa.
V těch
nejvyšších, ledovcových horách, respektive v zimě se opět nijak moc nikdo
neprojevoval nebo o tom nemám informace.
V neposlední ředě je třeba zmínit výkon Meďošův. Myslím tím ono projetí nejmenovaného tatranského žlabu, zakončené saltem mortale. Naštěstí to odnesla pouze helma, takže Meďa mohl osobně převzít cenu Skokan roku 2012.
 |
| Petr Meďoš Pilka přebírá cenu Skokan roku 2012 za sjetí tatranského žlabu zvýšenou rychlostí nepovoleným stylem |
Rok to tedy
ani zdaleka nebyl špatný. Laťka výkonnosti se postupně zvedá. Chtělo by to jen
dostat do oddílu více mladých lidí, kteří budou ochotni tvrdě trénovat a
pomohou tak posunout úroveň lezení v našem oddíle ještě pozvednout. Pravidelný
a poctivý trénink spojený s životosprávou vrcholového je v současné
době nutný ve všech horolezeckých disciplínách od bouldrů přes skalky až po
velké hory. Především, chcete-li v těchto disciplínách alespoň trochu
uspět.
S dostupných podkladů sestavil
Břetislav Lebloch
PS: Vycházel jsem jen z informací,
které se ke mně nějakým způsobem dostaly. Není v mých silách sledovat
všechno a všechny. Taky se snažím podchytit především to nejzajímavější. Je
tedy samozřejmě možné, že jsem na něco zapomněl, nebo o něčem nevěděl. Pokud se
cítíte ukřivděni, proveďte následující kroky: informujte o svých přelezech a
výstupech alespoň prostřednictvím e-mailu na moji adresu bretal na seznam.cz.
Nejlépe je ale, vytvořit si deníček na lezci a své přelezy si tam veřejně
zaznamenávat. V neposlední řadě je třeba se smířit s tím, že mnohé
věci jsou v našem počínání neporovnatelné a tak se možná nikdy nedostane
vašemu životnímu přelezu tolik pozornosti, jako jinému přelezu někoho jiného. Život
je prostě někdy kurefsky nespravedlivý.
Do další sezóny vám všem přeji pevné zdraví, ocelové prsty a mrtě
nádherných zážitků v horách, na skalách i na kamenech.
Břeťa teaČR 666 Lebloch
PSSSSSST:
Ježíš prý nevisel na kříži, ale
na velkým téčku!
