Best UFF 2012 - a Dr. Karabina 2012

        Po roce přichází na řadu opět vyhodnocení uplynulé sezóny. Od dob vzniku CLIMBzinu takto hodnotím již 9. sezónu. CLIMBzin byl mezitím vystřídán tímto blogem a na stupních nejvyšších došlo také k řadě změn. Potěšitelné je to, že onou největší změnou je zvýšení obtížnosti toho co lezeme. Lezeme rychleji, těžší věci, kolmější ledy, převislejší mixi umíme i krásně prosvištět žlabem a vůbec jsme stále mladí, perspektivní a bohatí. Minimálně na zážitky bohatí. Takže, pokud nějaký zážitek máte, nebojte se sním vyjít na světlo a pošlete ho mně, Zbyňovi, Jenysovi či Polehničovi - tedy lidem, kteří mají oprávnění na naše stránky přidávat příspěvky. Předem díky za sdílení Vašich zážitků a zkušeností.

Sešel se nám rok s rokem a je třeba opět zabilancovat a vyhodnotit uplynulou sezónu. Ve skutečnosti je už teď pozdě, protože na výboru to mělo být už dávno, ale práce je jak nad hlavu a já prostě nestíhám. Příští rok to asi bude muset vzít pevně do svých rukou náš nový předseda.

Jen ve stručnosti zmíním několik významných akcí, které naši členové absolvovali, pořádali a tak dále. Osobně považuji za nejvýznamnější akci uplynulého roku 10. ročník Slováckého OUPN – závodů v lezení na obtížnost, které náš oddíl pořádá již oněch deset let, během kterých se z malých víceméně oddílových závodů stala velká akce, patřící do rankingu ČHS, na kterou jezdí nejlepší závodníci z naší republiky i ze Slovenska.

Jako tradičně jsme počátkem roku absolvovali horolezecký bál, který loni rok organizačně a ke spokojenosti všech zúčastněných zajistil Dalin Masař. V rámci této akce byl podruhé vyhlášen Lezec roku HOUBu za rok 2011. Titul pro nejlepšího z nás si odnesl Jenys Sedlačík, který tak dokázal obhájit svůj předloňský úspěch v této anketě a to především díky množství těžkých sportovních cest u nás i v zahraničí.

V průběhu roku proběhla celá řada dalších pravidelných i nepravidelných akcí. Tradiční vodácká akce směřovala tentokrát na řeku Moravu. Všemi oblíbené výjezdní zasedání se uskutečnilo již po několikáté v Nezdenicích.

V nepolední řadě zmíním poslední (zatím a možná definitivně) číslo našeho občasníku CLIMBzin. Tento časopis vyšel naposledy v květnu 2012. Za osm let jeho existence to bylo celkem 20 čísel. Bohužel, čas mi nedovoluje ve vydávání časopisu pokračovat, takže veškeré aktivity s publikováním byly přesunuty na oddílový web www.houb.cz.

A nyní již k lezení samotnému. Celý rok byl opět ve znamení zvyšující se kvality našich sportovních lezců. Velký podíl na tom měl i vstup Michala Rožka do našeho oddílu (v uplynulém roce pouze prostřednictvím ČHS, od letoška také jako člen Sokola Uherský Brod), který se vrátil po zranění do kolotoče závodů ČP (za rok 2012 celkově 2. v ČP) a dokázal se probojovat do reprezentace, s kterou se zúčastnil několika závodů SP a také MS v lezení v Paříži. Na podzim, po skončení sezóny, dokázal Michal ještě zabojovat i na skalách. Přelezl cesty Cvičená Opice 9+/10- na Pálavě a Pomsta trosečníků 10- v Moravském Krasu. Myslím, že díky těmto výkonům, si Michal po právu odnesl z únorového 21. horolezeckého bálu cenu Lezec roku HOUBu 2012. 

Lezec roku 2012 za HOUB a celkově druhý z ČP 2012 Michal Rožek se svými trofejemi na 21. ročníku Horolezeckého bálu

 Ondřej Polehňa navázal na svůj loňský výstup desetmínusky dalšími dvěma cestami v tomto stupni. Obě jím zdolané těžké cesty se nacházejí v Moravském Krasu v Rudicích – Provokace 10- a Sámova cesta 10-. Cesty vylezl Ondra poměrně rychle a neuvěřitelná je především Ondrova úspěšnost – moc toho na skalách nenalezl, ale i přesto dokázal tyto dvě cesty zvládnout.  

Polehnič na oddílových závodech na Sokolce

Provokaci 10- dal i Jenys Sedlačík, který přidal i Super Attico 9+ z Arca, což je naprosto odlišné lezení v obrovském střechovitém převisu. Jenys dal i celou řadu dalších výstupů v 9. stupni. V rankingu na lezci se dostal na 74. místo. Jenys taky cosik nabouldroval (až do 7A+) a vylezl i pár cest v Tatrách.  

Jenys při zimní polezenici na Kalvárii v Nitre

Macek Leblochová dokázala letos přelouskat 2 bouldery za 7A, což ji vyneslo až na 10. místo v rankingu na Lezci mezi ženami. Můžete si o tom myslet co chcete, ale bouldry jsou docela dřina a Macek jistě zaslouží uznání. Spoustu devítek vylezl i Zbyňa Sušil. Bohužel u něj nemám přesné informace o tom, o které cesty a jaké obtížnosti šlo. V bouldrech dal Zbyňa 7B+. Břetislav Lebloch dokázal vylézt 1x devítku (Tour de France na Prečíně) a 2x 9-/9. K tomu další řádku cest za 7b a 7b+ a také 4x 8+ na OS. V bouldrech dal Břeťa 3x 7A+.

teaČR ve Fontáči

Mezi členy klubu 7béčkařů se letos zapsali Honza Lekeš a Krťa, kteří přelezli Chřibskou klasiku Komu voní hrana na Barborce za 8+/9-. Honza lezl tradičně i v horách – zima i léto (například nádhrená linie Eštog – Janiga na Volovce). Většinu výstupů absolvoval ve dvojici se svým dlouholetým parťákem Martinem Masařem.

Na závodech nás velmi dobře reprezentoval Michal Rožek (viz výše). Pěkně jsme zařádili také na loňském ročníku cyklisticko-lezeckého závodu Chřibský hnědák, na kterém jsme brali zlato ve všech vyhlašovaných kategoriích (Lebloch 1. Absolutně - jel s Nevělíkem (ex Pálavsklá Věšák, nyní HOUB), Leblochová 1. místo (spolu s Fialovou z Olomouce) a Sušil první místo ve smíšených dvojicích (jel se sestrou)) a k tomu ještě Jenys s Polehničem druzí absolutně.

V průběhu roku samozřejmě proběhly i tradiční oddílové závody – na jaře po OUPN první závody na naší nové bouldrovce a v prosinci Mikulášská bouldrsejšn v Bojkovicích. Bez ohledu na výsledky těchto minizávodů je nutno podotknout, že jsou to akce, které spojují celý oddíl dohromady. Účastní se jich pravidelně všechny věkové kategorie, nálada je vždy dobrá a zalezou si všichni.

Lezecké aktivity v tomto roce směřovaly i do středních horských terénů a vícedélek. Členové našeho oddílu absolvovali zájezdy do několika rakouských oblastí, do italského Arca, Vysokých Tater, německé Frankenjury, do Španělska a na mnohá další zajímavá místa.

V těch nejvyšších, ledovcových horách, respektive v zimě se opět nijak moc nikdo neprojevoval nebo o tom nemám informace.
V neposlední ředě je třeba zmínit výkon Meďošův. Myslím tím ono projetí nejmenovaného tatranského žlabu, zakončené saltem mortale. Naštěstí to odnesla pouze helma, takže Meďa mohl osobně převzít cenu Skokan roku 2012.

Petr Meďoš Pilka přebírá cenu Skokan roku 2012 za sjetí tatranského žlabu zvýšenou rychlostí nepovoleným stylem

Rok to tedy ani zdaleka nebyl špatný. Laťka výkonnosti se postupně zvedá. Chtělo by to jen dostat do oddílu více mladých lidí, kteří budou ochotni tvrdě trénovat a pomohou tak posunout úroveň lezení v našem oddíle ještě pozvednout. Pravidelný a poctivý trénink spojený s životosprávou vrcholového je v současné době nutný ve všech horolezeckých disciplínách od bouldrů přes skalky až po velké hory. Především, chcete-li v těchto disciplínách alespoň trochu uspět.

S dostupných podkladů sestavil

Břetislav Lebloch

PS: Vycházel jsem jen z informací, které se ke mně nějakým způsobem dostaly. Není v mých silách sledovat všechno a všechny. Taky se snažím podchytit především to nejzajímavější. Je tedy samozřejmě možné, že jsem na něco zapomněl, nebo o něčem nevěděl. Pokud se cítíte ukřivděni, proveďte následující kroky: informujte o svých přelezech a výstupech alespoň prostřednictvím e-mailu na moji adresu bretal na seznam.cz. Nejlépe je ale, vytvořit si deníček na lezci a své přelezy si tam veřejně zaznamenávat. V neposlední řadě je třeba se smířit s tím, že mnohé věci jsou v našem počínání neporovnatelné a tak se možná nikdy nedostane vašemu životnímu přelezu tolik pozornosti, jako jinému přelezu někoho jiného. Život je prostě někdy kurefsky nespravedlivý.

Do další sezóny vám všem přeji pevné zdraví, ocelové prsty a mrtě nádherných zážitků v horách, na skalách i na kamenech.

Břeťa teaČR 666 Lebloch

PSSSSSST:

Ježíš prý nevisel na kříži, ale na velkým téčku!