Nedělní Cvičitelskou skálu jsme vyměnili za oddílový výstup a selfíčko na Kozlovi a koupání v Koryčanech.
Hola Houbaři,
Tak se nám blíží tradiční akce Vítání léta. Pojede se opět k bratrům na Slovensko. Ale pozor, ne na Skalku. Vezmeme to kousek dál, a to na Porůbku u Žiliny.
Masik
 |
| Žlab do sedla pod Jordánkou |
 |
| Traverz první věže v Jordánce |
 |
| Traverz první věže v Jordánce |
 |
| Jordánka v letních podmínkách |
 |
| Jordánka |
 |
| Jordánka |
 |
| Účastníci zájezdu na Lomničáku (chybí Meďoš) |
 |
| Sestup Inu léto |
 |
| Krištálový sen |
 |
| Krištálový sen |
 |
| Hřeben Malý Ladový štít |
 |
| Normálka přes Sedielko na Malý Ladový štít |
 |
| Podvrcholová |
 |
| Hřeben Malý Ladový štít |
 |
| Hřeben Malý Ladový štít |
 |
| Do Priečného sedla |
 |
| Priečné sedlo |
 |
| A trocha toho skialpu |
Podobně jako každý dobrý béčkový akčňák, tak i návštěva sqělé lezecké oblasti má svůj druhý (a pak třeba i třetí, čtvrtý, pátý, ...) pokračovák. Nejinak tomu bylo i s návštěvou Leonídia. Důvodů bylo hned několik. Za prvé je Leonídio fakt super oblast se super lezením, za druhé je Leonídio dostupné i cenově (jak letenky, tak výpůjčka auta a i ubytování jsou za rozumnou cenu), a za třetí: koupil jsem si před vánočním výletem průvodce a bylo by škoda ho neprolistovat trochu víc a nenavštívit další sektory. K tomu všemu je třeba připočíst perfektní lezeckou atmosféru tohoto místa, obchůdky, atd., jak jsem popisoval v článku z vánoční návštěvy.
Tentokrát jsem se na výlet za řeckou pohodou vydal s Filipem, Matějem a bábou. Bába nám měla sloužit především jako maskot zájezdu, což do posledku splnila, protože, jak říká Filouš, s bábou je vždycky sranda.
A tak jsme v pátek před jarňákama vyrazili směr Bratislava, Vídeň Švechat, Atény, Leonídio. Do ubytka jsme dorazili někdy kolem 23:30, takže docela záhul. Navíc se cestou Filoušovi rozjela jakási rýmečka a kašlíček a mě fakt bolí při delším chození a po lezení hnáta tak, že jsem si snad ani nemyslel, že by to tak mohlo bolet.
Tentokrát bydlíme asi dva kiláky od cedule Leonídio, přímo pod sektory Théos pillar, Théos cave a Yellow wall, ale vidíme i do Love ledge, Théos Right, Mad wall a Cave of Panagiá. Do nejbližších skal tedy nemusíme ani jezdit autem, dá se to do 30 minut dojít pěšky. Ráno nás příjemně překvapuje maminka pana domácího, která nám nabízí jakousi místní baštu a čerstvě lisovaný juice z pomerančů. Také nám naplňuje obří ošatku na terase před vchodem pomeranči a citróny s tím, že si je máme brát. Nutno podotknout, že se toto opakuje každé ráno, a že ošatka je po celou dobu našeho pobytu vždy plná citrusů.
První dva dny chodím tedy do skal jen s Matym. Konkrétně navštívíme nejdříve sektor Mad wall, který nabízí lehčí cesty v položeném až kolmém lezení do 6b. Pro mě na rozlez po únavné cestě a pro Matyho ideální sektor. Platí zde, že čím vyšší číslo, tím jsou cesty krásnější. Vše je špičkově odjištěno. Nejtěžší Don´t Panic je nejkrásnější cestou sobotního lezeckého odpoledne. V neděli jdeme ještě o sto metrů dále do sektoru Cave of Panagiá. Tento sektor nabízí lehčí linky od 4 do 6b+ ve spodní části k polici. Nad policí je druhá část s cestami od 6a+ do 7b+. Lezeme nejdříve rozlezy v dolní části a Stairway to Heaven i nad polici za 6a+ (docela silové tahy po tufách ve slušném převisu). Po restu si vpravo vybírám dlouhé Solo de Gauche, které se dá vylézt i se spodní částí za 4 v kuse. Vychutnáte si tak silný tah lana vytaženého na 42 metrů, ve kterých je slaňák tohoto luxusního 6c+. Pak ještě zkoušíme z police jednu cestu uprostřed (na polici dolezem pětcéčkem), ale tohle 7a je jakési zapeklité a tak to dolezu s několika odsedy a první dva dny lezení jsou za námi.
V restdeji jdeme na nedalekou pláž na vycházku a cestou zpět už trpím jako postřelené zvíře a snad se dávám aj na modléní. Alespoň, že Filip je už lepší a tak plánujeme další den vyrazit do sektoru Míti, což je oranžovo žlutá stěna přímo nad mořem s dlouhými cestami od 5c do 7c+ s tím, že Filouš zkusí, jak to půjde a uvidíme, co dál.
25.3.2023 proběhne boulderingový sranda závod na počest nového dopadiště a snad i lavky. Začátek závodu je naplánovaný na 15:00. Všichni přátelé oddílu jsou vítání (napsal jsem už do Bojkovic a dám vědět i do Hradiště). Systém závodu bude jako dřív, každý (kdo chce) vymýšlí jeden boulder a ten polezou všichni ostatní. Každý chyt se počítá. Takže si zaleze opravdu každý.
S Masikem uvažujeme o zajištění bečky piva, na kterou se složíme. To až podle potvrzené účasti. Každý vemte na občerstvení, co uznáte za vhodné a co máte rádi.
Na 19:00 jsem domluvil promítání s horolezeckou tématikou. Myslím, že to bude super.
Zdravím všechny Houbaře
Jen připomínám, že členské příspěvky je nutné uhradit do konce února viz předchozí příspěvek.
A pak tu mám ještě 3 resty co potřebuji dořešit.
1) Kdo bude chtít od Sokola potvrzení o zaplacení příspěvku.
2) Kdo bude chtít chip od sokolky. U tohoto nic neslibuji. Požadavek předložím vedení sokolu a co nám dají to rozdělím podle zásluh 
. Proto prosím zvažte, zda ho skutečně potřebujete. Prioritně je určen těm, co chodí na bouldr mimo oficiální tréninky, případně v neděli.
Ve středu a v pátek tam vždy někdo je a není problém se na sokolku dostat.
3) Legalizace dětí. Se sokoli jsem dohodnut, že děti, které aktivně nelezou, nicméně do sokolovny chodí budou platit pouze sokolské příspěvky.
Proto prosím rodiče o vyplnění přihlášek dětí do sokola a uhrazení 300Kč za osobu. Přihlášky jsou k dispozici na tréninku u Lindy.
Případně můžete údaje ( Jméno, RČ, Bydliště, Datum a místo narození) poslat e-mailem. Přihlášku vyplníme a s dovolením podepíšeme za vás .
Takže, všichni co budete něco s výše uvedeného potřebovat, pište na můj soukr mail martin.masar@post.cz
Vše potřebuji do 5.3.2023
Po tomto termínu již nic dalšího nevyřizuji.
Masik
