15.12.12

Mikulášuge-Huana Boulder Sejšn Bojkofky - ostré náboje a rudé šály

V sobotu 8. 12. jsme se po trápení v supermarketech a nákupních centrech, které zcela nekompromisně navodilo atmosféru nadcházejících svátků vánočních (musel jsem si koupit dárky), konečně probojovali zasněženou krajinou do Bojkovek. Na nádraží nakládáme již dost statečně promrzlou Fialici a hurá na sejšn do Sokolky.

Hned jak vstoupíme dovnitř, mává na mě jakýsi zarostlý týpek v kulichu, jak kdyby sme sa znali odjakživa. V životě sem toho exota neviděl, tak co na mňa mává? Ty koky, když si sundá tu čepicu, tak zpod fousů vykouknou rysy Jenýskovi. "No nazdar ty vole Jenýsku!" (Poslední věta v uvozovkách je záměrně bez čárek z následujících důvodů: 1. netuším, kam ty čárky správně umístit, 2. pokud jsme tu větu řekl, tak jsem ji řekl zcela bez čárek.)


Jako vždy  se potvrdilo, že když je začátek ve 2, tak přesně na minutu ve tři se začne. Zahajujeme na náš oddíl nevídanou akcí - mší svatou za úspěch i neúspěch, za spěch i pomalost. Kazatel je fakt frajer - nosí krýž, náramkový budík za tridsať litrou a slunečné okuliare kdoví za kolik.


Ministrant během mše velkého kazatele, který hlásal vesmírnou pravdu z knihy "Čest je víc jak život" (No, nevím, nevím...) asi strašně zlobil, protože ten ho neustále tahal za uši:


Po té, co na závěr svatý otec zpražil skupinku největších kritiků nového geniálního systému závodu - nastoupení bod, top dva body, pivo půl bodu - se rychle pouštíme do vymýšlení první sady bouldrů.


Že je to s mojí formou v kosočtverci s delší úhlopříčkou mi naznačil Jenys hned zkraje svým prvním bouldrem, johož top byl rukama na žíněnce:


Střídají se bouldry silové, technické až vypečené, vytrvalostní i ty ostatní. Každý si užívá a kdo zrovna nežere bouldrování, žere Zuzanky nebo jiné poživatiny a vše zalévá pivíčkem či vínem (až na kojící matky a řidičky) čímž dohání body za netopnuté věci (my zo slabšího tábora), případně útočí na přední příčky mistrovství světa.



Někteří samozřejmě požívají i další nelegální prostředky (bobule, steroidy, kreatin, carnitin, HCA, BCAA, Magurijana (fakt nevím, jak se ke mně zase ten špek dostal) atd., atd.):


Výsledkem veškeré té šílené konzumace všeho možného (chvílemi i boulderů) bylo hned několik vítězů v několika kategoriích. Geniální systém závodu umožnil zvítězit v podstatě každému. Vzpomínám si, že v kategorii ELITE zvítězil naprosto nečekaně Jenys za svých 6 piv. Na bodech a vítězích vlastně nakonec nezáleželo, protože rudou šálu a poslední náboj dostal úplně každý, kdo vydržel minimálně do vyhlášení.



Následovala al-lajna aj se striptýzem:


A po nís chůza červenošálařů na Masaru.


Estli sa nakonec Polehnič s Pólem na diskotéce pobili nebo poblili a estli Jenys někoho pokůsal, případně, estli někdo využil posledního náboje na zahubení otřesné skupiny Street 69 nevím, ale kdo ví, ať prozradí do diskuze. Chlapcům děkuji za perfektní organizaci a super zábavu. A všem za účast. Hellelůja a šťastné a veselé! A gdo može dojdite na Štepánský basketturnaj na Sokolku.



23.11.12

Horolezecký ples 2013

Zdarec lezci, lezby, houbaři


Ani letos nepřijdete o tradiční HOROLEZECKÝ BÁL. Jako každý rok i letos bude na Bráně. Datum konání bylo stanoveno na 9.2.2013. Dal jsem na Pólovu radu a tentokrát bude večerem hudebně provázet cimbálovka Rozmarýn. Bližší informace dodám později.


PS: Tímto bych vás poprosil o nějakou spolupráci při vytváření tomboly. Samozřejmě se nemusí jednat pouze o
hodnotné ceny, klidně i něco co doma už nepotřebujete. 


Díky

19.11.12

Mikulášská BOULDRSEJŠN - BOJKOFKY



start 14:00 boulderofka Bojkofky 8. 12. 2012

systém kvalifikačních 12 boulderů z vaší dílny v nějakém stanoveném časovém limitu + 3 pokusy ve finálových smrtích od blíže neurčeného počtu finalistů

jako dycky jde o hodnotné ceny, čest, slávu a přízeň krásných žen (jenom nevím o co budou hrát holky)

afterpárty na místní rockotéce a tuctárně (doufáme, že zase budou hrát Géčka, a že se zase pobijeme s místními frajery)

lahváče zajištěny, občerstvení i další ožratvení + magurijánu doneste

a nezapomeňte na muziku a tématické převlečky 

 

 


17.11.12

Vertigo 2012

10.11.2012 jsme se s Jenysem vydali naskok poměřit síly do Blavy, kde nás čekala naprosto úžasná stěna i bouldrovka na které bylo za startovné 10éček postaveno 25 kvalifikačních bouldrů, které bohužel nebyly obtížnostně rozřazeny. Charaktery bouldrů byly různorodé, od madlovaček, vytrvalostních převisů, přes oblinárium a ostré lištovačky až po konečný skok. Za cca 5hodin nebylo co řešit a hlavně už nebylo čím to řešit, všechna kůže a síla zůstala na bouldrovce a mi se jen zmohli na pár piv. Prostor mezi kvalifikací a finálem byl vyplněn přednáškou od Adama. a také následné finále a finálové duely proběhly v Adamově režii. Pro HOUB jsme dovezli 30 a 40 místo ze 107chlapu(poměrně kvalitní silové konkurence). Přístí rok o5, takže trénujte ať těch postů přivezeme příště víc.
odkaz na fotky zde














tabulka z kvalifikace

8.11.12

Přelez Cvičené opice 8a na Pálavě 3.11.2012

Pro mě noční můra, tahle krátká boulderová cesta. Název cesty odpovídá realitě. Spodní kroky docela v pohodě, i když zarvat se musí a pak ten skok z poličky do šikmé hrazdy, to mně dalo pokusů. V sobotu jsem tam jel s Tomem a Andrejkou Krumlovýma. Tom nechtěl moc lézt, že ať se soustředím na cestu, tak jsem ji na druhý pokus dal. Určitě mně pomohl i vařič, padž mám věčně zmrzlé prsty. Ajka udělala video, tak bude vložené na mém webu. Odpoledne jsme zakončili na Věšácích v zapadajícím slunci...

Michal

31.10.12

Deštěm, sněhem, vánicí boulder na hřbet velryby

Na čtvrtek, pátek, sobotu i neděli hlásí docela mizernou předpověď. Je to důvod vybrat si dva dny dovolené a vyrazit na Petráč. Je třeba prověřit zuby barakudy a nechat si od ní i dalších místních vodních organismů ostrouhat kůži na bříškách prstů.
Středeční pekelná jízda po D1 nebyla zas tak pekelná, protože jsme vyjeli docela pozdě a eště sme se stavovali u obrovského několikaposchoďového bordelu pro Jenýska. Auto narvané bouldermatkama, bílým práškem a nějakým tím domácím alkoholem (dnes již s jistotou mohu říct, že byl bez methanolu).
První noc spíme pod tisíciletým dubem s kmenem o průměru 4 metry (nebo tak nějak) a ráno nás budí píseň "Píču, píču", po které následuje víc jak hodinový konferenckól o zapínání počítače a grafech o zásobách hliníku v milliónech dolarů (já ani Jenys tak debilní a vulgární vyzvánění nemáme!). Po této vydatné snídani valíme na Mlýňák, kde má prý bydlet ta kousavá rybička. Místo kousavého zástupce třídy Pisces se plazíme na obrovského zástupce mořských savců (zřejmě ňáký vorvaň).

Jenys bruslí ve Velrybí spáře a já mu mávám (ruka vpravo)
Jenýsek pokusuje i jedno krásné 7B v dýmové cloně našeho ohýnku na rozehřívání promrzlých prstů. Kůže na prstech se trhá a odlupuje. Jdeme na druhou stranu kopce. Tady někde je ta rybiška. Nenalézáme, ale přelézáme Staré pušky (Jenýsek na flaš) a Jenys zkouší alespoň AUMAX pravý 7A (nebo +). Asi třetím nebo tak nějak udrtí první dva smrtelné tahy a pak už to nejde pustit. Večírek nedaleko hlavní ve směru na KVary je u ohýnku zajímavý. Nebojte se, stihli jsme pomluvit úplně všechny! :-)
Ráno se rozpršelo, takže vstáváme až přestane. Loudáme se a je nám čím dál tím větší kosa. Jedeme do Jesenice doplnit zásoby jídla a piva. Kupujeme i špeky (prý jsou netradiční a to tím, že je v nich 70% masa - dobrý ftip!). Piva je dost, jest je taky co, takže hurá hledat bouldry u Žihle, kde bylo poslední padání. Bloudíme jak magoři. Orientace je nejasná, objížďky šílené. Neustále přejíždíme hranice mezi Plzeňským, Ústeckým a Karlovarským krajem a furt jsme někde v Tramtárii. My ale nechceme Tramtárii. Chceme bouldry u Žihle. V momentě, kdy vyměníme navigátora, začíná se vše (až na oblohu) krásně vyjasňovat. Konečně parkujeme v lesíčku plném šutrů. Jakmile si hodíme na záda bouldrmatky, začne pršet. Jakmile je shodíme pod prvním šutrem, začne sněžit. "Ne, já su tvrďák! Du do toho!", zvolávám neohroženě. Neohrožený jsem však jen do té doby než vyklouznu z jakéhosi 5B. Sněžení je hustější a hustější. Hledáme nějaký převis. Převísek máme, ohniště taky. Nalámeme větvičky ze smrku, škrtneme sirkou a začneme tančit válečný tanec a tanec na odvolávání humusu, který bouldrování nepřeje. Fšecko marné.

Zmoklé slépky, pivo a oheň bude svítit, bude hřát!
Jenys si tedy bere v zoufalství do ruky svůj dobře nabroušený nůž a mizí v lese. Když se vrátí, drží v ruce 3 opékačky. Protože veverky neulovil, vytahujeme 70% maso. Špeky nám spraví náladu a pivečko jakbysmet. Bílé zlo však nepřestává padat. Pochčijeme ohýnek a jedeme domů. Opět se trckáme po dálnici D1 a opět v Brně odbočujeme k tomu obrovskému, do dálky růžově zářícímu bordelu a o pár ulic dál vyhazujeme Jenysa před jeho privátkem. Jo, ale bylo to krásné - to skákání do madraček.

(foto a 1. navigátor Macek)

28.10.12

Další 10- v podání HOUBaře

Včera odpoledne mě přišel mail od Michala Rožka, že zase škodil v Krasu.

Ahoj všichni! Včera se mně podařilo vylézt ve Sloupu ve Starých skalách cestu Pomstu trosečníků 10- od Adama Ondry z roku 2006. Cesta je krátká, ale drsná. Jelikož jsem letos skrz závody byl desetkrát na skalách, tak jsem rád, že jsem to dal a ještě bych rád něco přidal podle počasí. Párkrát jsem nacvičil a čtvrtým pokusem přelezl.

Věděl jsem, že je včera jediný den, byla to rychlo akce. Zavolal jsem kamošovi, padz má docela volno. Naučil jsem ho jistit a dal jsem to. Tož tak...

Michal