HO TJ Sokol Uherský Brod: Houbaři jedou za sluncem do Omiše

S příchodem podzimních prázdnin, krátících se dnů a klesajících teplot se velká část našeho oddílu rozhodla prohřát svá těla v paprscích jižního slunce. Předpověď byla na přelom října a listopadu 100% a slibovala 23° C s jasnou oblohou po celý týden.

Nabalili jsme lana, děti, kamarády. Objednali průvodčíky a vyrazili. Po nekonečných 10h, kdy nás doprovázela mlha a nevlídné podzimní počasí jsme konečně mohli zahodit svršky a vběhnout do moře. Bóóóže to byla krása!!

Teda některým to trvalo trošku dýl ..jako třeba Luďovi a Vendy, kterým se 100km před cílem pokazilo auto a tak místo plánované ranní jógy na pláži si hezkých pár hodin počkali na odtahovku.

No a i když to tak ze začátku nevypadalo, jsme se nakonec opravdu všichni večer sešli a podle hesla – NENÍ ČAS, ZTRÁCET ČAS - jsme hned začali plánovat, kam se další den vydáme za lezením.

Stomorica – skály se tyčí přímo nad městem Omiš, kde se bohužel k naší smůle zrovna konaly závody aut. Hřmot motorů a pískajících pneumatik se odrážel od skal a tím naprosto zničil kouzlo daného místa. No co se dá dělat, jde se lézt. Za zmínku stojí hezké cesty: Pozdrav od tiranina 6a a 37,2 ujutro 6a+ v levé části sektoru A/2 Stomorica Right. Každý správný lezecký den se musel zakončit pivečkem ve městě Omiš a večerní párty na Rku, jak se jmenoval apartmán s největší terasou, kam jsme se všichni tak tak vlezli.

Další ráno jsme se vydali do oblasti v blízkosti města Split s názvem Perun. Naše úderná dvojka Tomáš s Viktorem začala lézt v hornější části C – Dixie. Než jsme se my ostatní houbařští povaleči prokousali nástrahami QR kódu v průvodčících a silniční zácpou oni už měli víc jak hodinu lezení za sebou, pěkně zkrvavené nohy a pár vylezených prásků. Nám se zalíbila nižší pasáž D – Pod noge, kde můžu doporučit krásnou cestu Za Marijana 6a+, kterou ti lepší můžou vzít napřímo za 6c/c+. Spolu se stoupajícím počtem vylezených cest a teplotou se zvyšovalo i napětí u jedné z naších lezeckých dvojic. Poté, co Miki shodil pár pořádných šutráku na nováčka Matyáše, který si pak při spouštění Mikiho trochu povyskočil do vzduchu se celým Perunem rozlehla věta: Vyliž mi prdel!!! Tato se samozřejmě okamžitě stala heslem našeho zájezdu a v následujících dnech byla použita v mnoha jiných situacích. Díky bohu se situace dále nedramatizovala a tahle dvojice musela být rozdělena 😊.

Rest day jseme strávili na pláži. Podmínky ke koupání byly báječné. Odpoledne jsme náš potěr vytáhli ferratou na vrchol Fortica a nedaleko stojící hrad.

Omiš nabízí taky vícedélkové lezení. Zvolili jsme si oblast Ilinac. Já s Pólem jsme šli do cesty Rambo 6a (230m) a druhé dvě dvojky Masik s Mikim a Viktor s Matym šli do Stargate za 6b (240m). Příště by jsme ale určitě zkusili cestu vlevo od Ramba ..Secret of Cetina 6b+, která vypadá opravdu hezky a i v průvodčíku má 2 hvězdičky. Lezlo se nám parádně. Už ve 12 jsme měli odlezeno a tak jsme si dali ještě pár sportovec v Omiši za tunelem v sektoru Babina bara, který je ve stínu. Je zde krásná cesta Mama Mira 6b a po levé straně poněkud silovější Me too heike 6a přes sopel, kde ne jeden z nás zahýkal 😉

Poslední 2 dny jsme strávili v Brele. Za mě asi nejhezčí oblast, ve které je možné zůstat mnohem dýl . Doporučuji sektor B – Grb (pravá část) a C – Mafiosi. Kompaktní, spíše plotnovité lezení s krásnými dlouhými cestami, kde při posledním lezeckém dnu opět nastal krizový okamžik mezi další lezeckou dvojicí. Tentokrát to byla Vendy s Luďou. To si tak lezeme a najednou se vysoko nad námi ozve hrozný řev…říkáme si ..to asi Vendy uviděla u vracáku hada. No nakonec jsme zjistili, že šlo o špatnou domluvu mezi jističem a lezcem a naše kamarádka padala volným pádem dle jejich slov asi 4 až 5 m …slanit nebo spustit…to je oč tu běží.

No i když jsou určité ztráty dovoleny, nás se kupodivu vrátil plný počet. Akorát tedy po prohlášení Vendy, že končí s lezením se náramně zaradoval Miki, který se již těší na svého starého parťáka Luďu.

Tak houbaři…vybalila jsem vše tak zase příště ;)

Mikina