Zobrazují se příspěvky se štítkemHOUB. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHOUB. Zobrazit všechny příspěvky

22.5.19

VERTIKON CUP U14 Český pohár v lezení na obtížnost

V sobotu 18.5.2019 se našlo 5 odvážných dětí z Horokroužku, které přijely do Zlína porovnat síly s cca 130 dětmi, které narozdíl od těch brodských trénují i 3x týdně na těch nejvyšších a nejlepších stěnách v ČR pod vedením trenérů prefesionálů.
Byl to vůbec první závod, na který jsme s dětmi vyrazili a rovnou takový křest ohněm. Do Zlína se sjeli závodníci z Prahy, Brna, Ostravy, Pardubic, Prostějova, Trutnova, Olomouce, ale také ze Slovenska a Polska.
Závodilo se ve třech věkových kategoriích a samozřejmě odděleně dívky a chlapci.

V jednotlivých kategoriích jsme měli reprezentanty s následujícími výkony:

  • Kategorie U10 dívky - Nejmladší závodnice Elen Maleňáková (ročník 2012) dosáhla na 13. místo. V součtu obou kvalifikačních cest dokázala udržet 42 chytů a díky své výšce 43 (Q1 - 30+, Q2 - 12). "pouze" tečovala. Její vytrvalost a technika je velkým příslibem do dalších let/závodů.
Elen Maleňáková v 1. kvalifikační cestě
  • Kategorie U10 chlapci - V této kategorii jsme měli 2 zástupce - Šimona Kučeru (ročník 2011) a Patrika Uhera (ročník 2010). Šimon dosáhl na 12. místo. Měl stejně jako Elenka problém s delšími kroky. V 1. kvalifikační cestě se na něm podepsal respekt z převislé stěny, kterou díky nevhodně namontovaným chytům v Brodě vůbec netrénujeme. Šimon má v této kategorii ještě minimálně rok na to, aby natrénoval. Kvalifikační i finálovou cestu měli chlapci i dívky stejné. Šimon v součtu kvalifikačních cest udržel 31 chytů (Q1 - 12+, Q2 - 19). Nejlépe se z Broďanů s trémou a strachem z konkurence popasoval Patrik Uher. Jeho výkony byly velkým překvapením. Z 9. místa po kvalifikaci dokonce postoupil do finále. Ve finále mu chyběly 2 kroky, aby své celkové umístění ještě o jednu příčku vylepšil. Za celý den zdolal 68 chytů a dva další tečoval. (Q1 - 18, Q2 - 39+, F - 11+). A to nepočítám chyty, na kterých lezl během přestávek. Patrikův bezstresový přístup a klidná hlava je také příslibem dalších skvělých výkonů.


Patrik Uher při prohlídce finálové cesty v kategorii U10

Vítězové kategorie U10 chlapci - zdroj: FB stránky Vertikonu
  • Kategorie U12 chlapci - V kategorii U12 jsme měli závodníka pouze mezi chlapci. Byl jím Dominik Škrabálek (ročník 2008), který se složením závěrečné zkoušky v Horokroužku v minulém roce posunul mezi dospělé do tzv. HOUBu. Dominik v současnosti trénuje hlavně s tatínkem Tomášem. Na Dominikovi byl vidět tréma už od rána, ale jeho výkon byl velmi profesionální. V kvalifikačních cestách si načetl kroky soupeřů a nastupoval do cest s jasně vymyšlenou strategií. Tento zodpovědný přístup, samozřejmě i jeho lezecká technika a síla, mu zajistily 15. místo. Dominik se v obou kvalifikačních cestách dokázal pohybovat na celkem 38,5 chytech (Q1 - 17, Q2 - 21,5). Dominik ještě na závodech tvrdil, že si závody hodně užil, že ještě potrénuje a zkusí příště zabojovat o lepší umístění. Tak se velmi těšíme na jeho další úspěchy.
  • Kategorie U14 dívky - Suverénně největší výzvu před sebou měla Klára Světínská (ročník 2007). Nastupovala do kvalifikačních cest, které byly v obtížnosti 7b+ a 7c+. Pro porovnání této obtížnosti zmíním, že v oddíle nemáme ani jednu ženu, která by danou obtížnost vylezla a mezi muži jich je určitě do 10. V první kvalifikační cestě zdolala 11 chytů. Zrádnými se jí staly velké oblé chyty, které bohužel díky jejich finanční náročnosti v Brodě nemáme. Když Klára nastupovala do druhé kvalifikační cesty, zdála se uvolněná. Dokonce jsme se ze srandy vsadili o pivo, když cvakne 3. expresku. Ale bohužel přemotivovanost se jí stala osudnou. V sekvenci prvních několika kroků postupovala opačně a ztratila velké množství sil. Díky tomu necvakla první expresku a v závodě skončila. Doufám, že její nezdar ji od závodění neodradí a bude moct v dalších závodech opravdu ukázat, na co má.

Ještě bych chtěl podotknout, že cesty měly víc než 40 kroků / chytů. Děti z horokroužku lezly na tak vysoké stěně max. 2 - 3 x. Někteří jen jednou. Dost bylo ale obahjování výkonů. Upřímně si řekněme, že máme co zlepšovat a na čem pracovat. Vzhledem k tom, že máme jeden trénink za týden, neočekávám, že budeme konkurovat vítězům. Ale i díky Patrikovi vidíme, že postup do finále není meta příliš vzdálená. Takže: "ZLEPŠEME SE!"
Za vedení horokroužku velmi děkuji všem, kteří našli odvahu a reprezentovali HO TJ Sokol Uherský Brod neboli HOUB. Po zásluze budou reprezentanti na nejbližím tréninku oceněni a pochváleni před celým kroužkem.

Kalendář open závodů: https://www.horosvaz.cz/open-zavody/
Odkaz na FB stránky Vertikonu s fotkami: facebook Vertikonu


Zbyněk Sušil

7.1.19

Co sa 2018 - Aktualizace!

Zduř HOUBaři,

po několikaleté odmlce sem sa rozhodl, že mě to předsedovo shrnutí na valné hromadě Sokola UB "Letos zme zase hovno vylézli." už nebaví. Navzdory tomu, že on to tam pronese zase, protože on to asi jinak neumí (ale Masi, já su rád, že si náš předseda a lepšího by sme mět ani nemohli) rozhodl sem sa sepsat to, co je dostupné anebo to, o čem vím, a co stojí za řeč ohledně lezení HOUBařů za jír 2018. Letos jsem nelezl žádné velké stěny a velké kopečky sem nelezl nikdy, takže o těch to tu bude muset rozepsat někdo jiný. Byl sem ale téměř měsíc ve sladké Francii (s krátkou zastávkou v Arcu) a byla to zábava. Takže letos jenom o těch sportovkách. Bouldry taky vynechám, i když v Loučovicích sem byl, ale stálo to za starou bačkoru. A stejně si myslím, že v bouldrech jsme letos hovno vylézli :-)

Jenys Sedlačík se z kraje jara nechal vybičovat svým kámošem Mrndou k několika návštěvám ne příliš oblíbených míst v Krase Moravském. Výsledkem bylo Salve Walley 9- na druhý pokus. Devětmínus už není úplně cesta, kterou dáte s prstem v nose enom za to, že sa na tréninky chodíte dívat na ostatní a vést na jejich účet blbé kecy. To už chce trochu skutečného tréninku a pohybu ve skalách. O zvedání pořádných závaží ani nemluvím.

Vlevo Řízek, vpravo Jenys ve vrcholné formě!
Nejvíc teho letos předvedl zarputilý vegetarián Řízek (Martin Řezníček). Při našem letním putování po Itálii a Francii vylezl spoustu krásných a těžkých cest. V Arcu dal Super Atico 9+ druhým pokusem. V Orpierre bojoval s Game Over 8a. Kvůli chladnu jsme vstávali v šest ráno a utěkali nahoru do kopca, aby si poslední možný den mohl Řízek zakřičet radostí po tom, co cvakl slaňák. Kromě toho dal na tomto zájezdě několik 7b OS nebo flash, přidal 3 7b+ PP a v St. Legeru i dlooouuuhatánské 7c Les Clowns. Myslím, že slušné. Navíc sem ho potkal před 14 dňama na Hudy v Brně a pokud bude trénovat tak, jak trénuje, tak by to na jaro mohlo zase začít padat. Motivaci myslím má. Alespoň v tom Brně sem ju viděl.
Aktualizace: Z prosincového výjezdu do Španěl si Říza přivezl další sadu pěkných přelezů z oblasti Jaén. Mezi nejhodnotnější patří Apura Tu Tiempo 7c+, El Verdugo 8a a Freddy 8a. Říza jede a ta motivace bude asi s velkým M!

Řízek v totálně odporném nástupovém boulderu do Fuega 8a+, Arco, Massone
Letošní jaro bylo příznivé aj pro mňa. V květnu jsem v zápalu boje dvakrát navštívil Divé veže, což je taková lokální, ale jinak moc krásná oblast mezi Píšťanama a Novým Mestem, která je asi 45 minut chůze od auta pod zříceninou hradu Tematín. V nejsportovnější části této oblasti se mně podařilo dát PP cestu Masáčik 9-. Na Osvětimankách jsem si asi po dvaceti letech odvěsil pytel z legendárního Znovuzrození 8+/9- a konečně v létě ve Francii jsem utrápil Soft Connerie 7b na PP.

Jezdit lozit do Provance určitě stojí minimálně za ta krásná levandulová pole!
Počet členů oddílu bohulibě roste, výkonost, jak se zdá zas tak ne. Já o dalších slušných přelezech nevím. Kdo ví, ať to přizná a dopíše. Jediné, co za ty roky vím, je, že je třeba hodně trénovat a hodně lézt venku. Nejsem nějaký nacvičovací typ. Mám raději onsajty, ale když se mi cesta líbí, umím se do ní zakousnout. A mám rád aj ty velké stěny. Takové ty cesty, kdy to už trochu lechtá kolem žaludku, kdy nastupujete dvě hodiny do kopce a sestupujete možná i hodinu déle a mezi tým lezete celý den. Ale ne vždy je na takové lezení parťák nebo čas. Chtělo by to zase takový ten velké oddílový zájezd jako byl Badil nebo Čimy. Marmolada volá!

Já v jakémsi 7b+ v Ceuse.
Pevně věřím, že nastupující nová generace dokáže (a počítám k ní stále ještě i Řízka) zvednout laťku, a že ten příští rok bude ještě úspěšnější. K tomu nám dopomáhej oneň!

teaČR

2.1.19

Mikulášské závody Horokroužku 2018 - výsledky, foto


15.12.2018 již tradičně závodili děti z Horokroužku v boulderingu a i tentokrát v maskách. Organizátoři se poučili z minulého ročníku a připravili pro závodiníky 10 boulderů různých obtížností. Každý boulder byl označen piktogramem, značkou.
Soutěžní listina
Tak jako každý trénink i závody začali v 9:00 pořádnou rozcvičkou.

Rozcvička - foto: Bára, maminka Pepíka
Závodníkům byla představena pravidla, systém bodování - kdy každý krok (chyt) znamenal jeden bod. Předseda oddílu Martin "Masik" Masař dokonce názorně ukázal topování neboli dosažení posledního chytu. Stejně jako v jiných závodech, bylo nutné podržet poslední chyt oběma rukama min. 3 sekundy. 

Vysvětlení pravidel - foto: Bára, maminka Pepíka

Názorná ukázka v podání Masika - foto: Bára, maminka Pepíka

Pekelné soustředění - foto: Bára, maminka Pepíka

Účastníci závodů během vysvětlení pravidel  - foto: Bára, maminka Pepíka

Poté se začalo již naplno závodit. Všechny bouldry se lezli souběžně díky velkému množství chytačů. Zapojili se nejen členové oddílu, ale také rodiče. Touto cestou jim za pomoc děkuji.

Skvělou kulisu závodníkům připravili rodinní příslušníci- foto: Bára, maminka Pepíka
I želva Ninja potřebuje sem tam krýt záda :-) - foto: Bára, maminka Pepíka
Přísný rozhodčí - foto: Bára, maminka Pepíka

Chytači a závodníci v akci - foto: Bára, maminka Pepíka

Startovným byla buchta nebo cokoliv jiného pro občerstvení závodníků. Rodiče to pojali velmi důsledně, proto jsme museli děti vybavit svačinou i na doma. Opět všem děkuji.

Bohaté občerstvení - foto: Bára, maminka Pepíka

Dobíjení energie - foto: Bára, maminka Pepíka
Některé bouldry byly zdolávány v maskách. Hodnocení masek se počítalo do celkového pořadí. Nejlepší maskou závodů byla vyhlášena želva ninja alias Šimon Kučera.

Boulder po šedých chytech nebyl pro kočičku žádný problém - foto: Bára, maminka Pepíka

Čertovky dobré závody - foto: Bára, maminka Pepíka

Nejpromakanější maska závodů - želva ninja v podání Šimona Kučery - foto: Bára, maminka Pepíka

Létající čarodějnice měla výhodu, tak si klidně lezla bez bot - foto: Bára, maminka Pepíka

Tentokrát nepřišel Mikuláš, ale anděl s několik čerty ano - foto: Bára, maminka Pepíka
Kolem 13:00 jsme přistoupili ke sčítání výsledků. Závodníci se krásně rozřadili. Ale pro ty nejlepší jsme připravili superfinále, které spočívalo ve slezení šedého boulderu (12ti krokový traverz od vrchu dolů s označením černé tečky) a napojení do zeleného (taktéž 12ti krokového boulderu s označením hvězdou). Do tohoto superfinále se nominovali Šimon Bartek (ročník 2004), Klára Světinská (ročník 2007), Dominik Škrabálek (ročník 2008) a jedna z nejmladších závodníků Elen Maleňáková (ročník 2012!). V napínavém finále nejdále dolezl Šimon Bartek, který se stal vítězem celého závodu.

Superfinalista a celkový vítěz závodů Šimon Bartek - foto: Bára, maminka Pepíka

Superfinalista Dominik Škrabálek - foto: Bára, maminka Pepíka

Superfinalistka Elen Maleňáková - foto: Bára, maminka Pepíka

Skvělá burácející atmosféra popoháněla finalisty k vrcholným výkonům - foto: Bára, maminka Pepíka
Po superfinále bylo dětem nutné ukázat, že superfinále lze přelézt do konce. Po přelezení tam i zpět jsem byl dětmi upozorněn, že se to stejně nepočítá, protože jsem se dotkl žiněnky ocasem :-)

Medvědi nevědí, že tečování ocasem je zakázané - foto: Bára, maminka Pepíka

Bylo horko - foto: Bára, maminka Pepíka

Fandilo se, tak jak je v HOUBu zvykem, "spadni, spadni :)" - foto: Bára, maminka Pepíka

Po mojí diskvalifikaci jsme přešli na vyhlášení vítezů. Opět jsme vyhlašovali kategorie podle ročníků:

Ročník 2013-2012

  1. Elen Maleňáková 100 bodů (celkově 4)
  2. Inka Mačáková 47 bodů
  3. Jiří Králík 23 bodů
  4. Ema Slunečková 5 bodů
Vítězové ročník 2013-2012 - foto: Bára, maminka Pepíka

Ročník 2011

  1. Šimon Kučera 71 bodů (nejlepší maska závodů)
  2. Josef "Pepík" Macek 58 bodů
  3. Mikuláš Mudrák 7 bodů
Vítězové ročník 2011 - foto: Bára, maminka Pepíka

Ročník 2010

  1. Šárka Mikušková 93 bodů
  2. Veronika Kročová 79 bodů
  3. Zuzana Jurčová 74 bodů
  4. Edita Mikušková 73 bodů
  5. Jan Jurča 68 bodů
  6. Anja Mačáková 62 bodů
  7. Anastázie Struhaříková 54 bodů
  8. Matyáš Richtr 44 bodů 
Vítězové ročník 2010 - foto: Bára, maminka Pepíka

Ročník 2009 - 2008

  1. Dominik Škrabálek 109 bodů (celkově 2.)
  2. Šimon Mikuška 84 bodů
  3. Adéla Hasenovičová a Jan Bobčík 70 bodů
  4. Elen Knotková 63 bodů
  5. Ester Slunečková 59 bodů
  6. Anna Richtrová 49 bodů
Vítězové ročník 2009 - 2008 - foto: Bára, maminka Pepíka

Ročník 2007 - 2006

  1. Klára Světinská 109 bodů (celkově 3., nejlepší ze skupiny B horokroužku)
  2. Tadeáš Mudrák 96 bodů (nejlepší ze skupiny A horokroužku)
  3. Tomáš Dosoudil 79 bodů
Vítězové ročník 2007 - 2006 - foto: Bára, maminka Pepíka

Ročník 2004

  1. Šimon Bartek 107 bodů (celkový vítěz závodů)
Celkový vítěz závodů - foto: Bára, maminka Pepíka
Do celkového pořadí, kromě přelezených cest, promluvilo hodnocení masky a v případě prvních 4 i pořadí v superfinále. Všem pořadatelům a aktivním rodičům děkuji za pomoc. Chtěl bych poděkovat i outdoorovému obchodu WOLF PACK z Uherského Hradiště, Havřické hospodě, Honzovi Loveckému a rodině Kusákovic za hodnotné ceny, které jsme dětem rozdali. Každý z účastníků dostal ovoce, nálepky, sladkosti, pexeso diplom a další.
Za vedoucího kroužku hodnotím závody za podařené. Všechny děti lezly "na plný plyn". Neusněme ale na vavřínech, musíme ještšě tvrdě trénovat.

Za horokroužek

Zbyněk "medvěd" Sušil

11.12.17

Mikulášské závody HOROKROUŽKU zhodnocení


V sobotu 9.12.2017 se konaly 1. Mikulášské závody Horokroužku. Tyto byly výsledkem mnoha hodin příprav, pečení, balení, stavění a plánování a samotný průběh byl tak intenzivní, že jsem po příchodu domů usnul u televize už v 6 hodin, a ještě částečně v masce. Ale zpátky k průběhu závodů.

Účastníci Mikulášských závodů Horokroužku 2017


+/- 8:30 začala prezence závodníků a s tím spojená přehlídka masek. Všechny byly velmi podařené. Mezi závodníky nechybělo několik čertů, princezen, víl, čarodějnic a kouzelnic. Nechyběl ani Santa Klaus, Mexická lezkyně, Pipi Dlouhá Punčocha a další. Vysokou laťku nastavila i účast Adam Ondry (pozn. maska Dominika Škrabálka).

Skoro přesně v 9:00 začal Jarda / čert pekelný svoji obávanou rozcvičku. Museli jsme jej umírnit, aby zbyly síly i na samotné závodění. 

Hned po rozcvičce následovalo vysvětlení pravidel a představení rozhodčích – Honza, Masik, Marcela, Jarda, Honza "Parník", Luďa a Joža.

Závody probíhaly zároveň na boudrovce a stěně. Lezlo se do maximální výšky asi 3 metry s bezpečným pádem do žíněnek. Celkem bylo připraveno 17 cest – bouldrů a doplňkové disciplíny jako poznávání horolezeckého materiálů a vázání uzlů.

Během celého dne bylo závodníkům, rodičům i rozhodčím k dispozici bohaté občerstvení. Nečekaně, nejoblíbenější byla kofola a řízky od paní Blahové. Ty zmizely rychlostí světla. Ale výběr byl i díky pomoci rodičů opravdu rozmanitý. 

Do závodu nastoupili všichni závodnici s obrovským nadšením a motivací a bylo úžasné sledovat radost z každého přelezeného bouldru, obtížného kroku nebo získaného bodu (pozn. každý dosažený chyt představoval bod do celkového hodnocení). Ale i smutek z rychle ubývající energie nebo špatně zvolené strategie (pozn. mnoho pokusů v prvních cestách znamenalo nedostatek sil v dalších cestách). Bohužel i toto k závodům patří. Obtížnost cest byla navržená tak, aby si zalezli nejen ti nejmenší, ale také tak, aby i starší a zkušenější lezci museli zabojovat. Pochválit musíme i publikum, které povzbuzováním dodávalo odvahu a sílu naším mnohdy neúnavným závodníkům.

Věřím, že vyhlašování výsledků v jednotlivých kategoriích (kolem 15:00) a krásné ceny pro všechny, nakonec daly zapomenout na chvilkové smutnění z případných dílčích neúspěchů a nahradila jej radost z aktivně stráveného dne s kamarády a blízkými. Doufám také, že mnozí neúnavní a velmi motivovaní borci se mohli další den i hýbat a nevzpomínali na nás v neděli ve zlém.

A teď k výsledkům:

Ročník 2012

  1. Elen Maleňáková
Ročník 2012 - foto: Marcela Leblochová

Ročník 2011

  1. Marek Blaha
  2. Šimon Kučera
  3. Jakub Čtvrtník
Ročník 2011 - foto: Marcela Leblochová

Ročník 2010

  1. Antonín Lekeš
  2. Šárka Mikušková
  3. Alžběta Buráňová
  4. Edita Mikušková
  5. Damián Hrubý
  6. Patrik Uher
  7. Veronika Kročová
Ročník 2010 - foto: Marcela Leblochová

Ročník 2009

  1. Filip Lebloch (celkový výtěz závodů, který přelezl všech 17 bouldrů stylem OS a málem složil ředitele závodů judistyckým chvatem)
  2. Matěj Čtvrtník
  3. Marie Jelenková
  4. Dominik Velart
Ročník 2009 - foto: Marcela Leblochová

Ročník 2008

  1. Dominik Škrabálek (celkově 3.)
  2. Matyáš Ondra
  3. Elen Knotková
  4. Matěj Hrubý
  5. Šimon Mikuška
  6. Ondřej Götz
  7. Lenka Blahová
Ročník 2008 - foto: Marcela Leblochová

Ročník 2007

  1. Matěj Lebloch
  2. Klára Světinská 
  3. Honza Lekeš
Ročník 2007 - foto: Marcela Leblochová

Ročník 2006

  1. Václav Číž

Ročník 2005

  1. Jan Knotek (celkově 2.)
  2. Bára Götzová
  3. Vojtěch Číž
Ročník 2005 - foto: Marcela Leblochová

Ročník 2004

  1. Šimon Bartek 
  2. Prokop Škrabálek
Ročník 2004 - foto: Marcela Leblochová
Nakonec se sluší poděkovat závodníkům, pořadatelům, rodičům a především sponzorům, bez kterých by závody nebyly veselé, tak velké, děti by nebyly tak obdarovány a neodnesly by si tolik zážitků. Málem bych zapomněl na svoji pravou i levou ruku Zuzku, která mimo mnohé jiné upekla pro děti krásné perníkové medajle. Jestli chutnaly posoudit nemůžu (pozn. perník nejím), ale věřím, že ano.

Domácí velkovýroba - foto: FB Z. Švidrnochové

Děkujeme a už se těšíme na další společnou akci.


 
HAVŘICKÁ HOSPODA - Marián Orság